Soga - malá, dobře osvětlená, vlastně až nepatřičně útulná nová galerie, navazující svým umístěním ve Velíkovském domě na nárožní Malostranského náměstí na výjimečného genia loci tohoto místa, funguje nedlouho jako pobočka renomované bratislavské galerie Soga. Do poloviny srpna zde máte možnost zhlédnout soubor vtipných Partitur jednoho z nejzajímavějších slovenských tvůrců současnosti, Dezidéra Tótha.Tóth patřil v silné generaci slovenských grafiků, prezentovaných počátkem sedmdesátých let, mezi autory zaměřené konceptuálně - dále to byli například Filko, Sikora, Koller, Laubert, Meliš či Jankovič. Ti samozřejmě se svým pojetím svobody poznání, jak vědeckého tak duchovního, neladili s tehdejší atmosférou ať již politickou nebo kulturní, dobou stagnace a cenzurování.
Recenze: Partitury Dezidera Tótha
Tóth se narodil roku 1947 ve Výčapoch-Opatovciach na středním Slovensku. Vystudoval mabu na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave, kde dodnes působí. Je přímo posedlý prací se slovem a obrazem. To je bohatství, které jako stavební materiál používá k tvorbě specifických zralých hravých děl a vizuální poezie. Známe od něho řadu dětských knih (Urob si masku, 1989; Noha k nohe, s V. Klimáčkom, 2005), věnuje se malbě, fotografii, akčnímu a konceptuálnímu umění, hlavně tvorbě instalací a objektů.
Kresby na notových linkách přežily desetiletí
Vystavená serie Partitur vznikala v letech 1976-78, aby postupně dozrála v ojedinělý a příjemný vizuální zážitek. Fascinace bílým papírem spolu s nutností použít pravidelně se opakující notové linky vytváří základní podklad pro vzrušující vtipnou a ironickou konstrukci, komentující groteskní a přitom lyrickou formou základní intimní Tóthova témata. Nemilosrdná prověrka uplynulých třiceti let partiturám neublížila - naopak, to, co se možná jevilo jako trochu provokační zvládání zcela mimo tehdejší dobu otevíraných témat a zamyšlení, úvah a filosofických pozastavení, dozrálo v kvalitní a silnou grafickou poezii.
Tóth nečekaně potvrzuje svoji osobitost, sounáležitost s nikdy nestárnoucím nadčasovým a aktuálním mimo krátkodeché módy realizovaným tvůrčím přístupem. A proto návštěva této intimní výstavy bude nečekaným překvapením - Tóth zůstal přesně takovým, jak jsme si jej pamatovali, ale my jsme se posunuli k většímu pochopení a poznání jeho osvěžujícího díla. A série Léčení ticha, která je hlavním tématem 69 vystavených děl, se možná až teprve nyní stává jedním z nejoriginálnějších a současně nejvtipnějších tvůrčích počinů slovenské výtvarné tvorby zcela mimo časové konotace.
Velíkovský dům spolu s přilehlým Šternberským palácem hostil již od roku 1703 obrazovou galerii a posléze, koncem 18. století, zde Společnost vlasteneckých přátel umění zřídila první českou veřejnou obrazárnu a Akademii výtvarných umění. Tato předchůdkyně Národní galerie se chlubila darem obrazů ze sbírky Františka Josefa Šternberka - děl Škrétových, Brandlových, Reinerových, Breughelových nebo Tintorettových a stala se přirozeným společenským a kulturním centrem tehdejší provinční Prahy.
Současné vedení galerie Soga chce navázat samozřejmě na tuto zavazující tradici, ale i na tradici, renomé a kontakty bratislavské aukční společnosti SOGA, jejíž hlavní aktivity spočívají v prezentaci špičkových slovenských umělců, známých na domácí i mezinárodní výtvarné scéně, přičemž je jejich výběr směřován na období od 60. let až po současnost.