Leonard Cohen: I po 50 letech kariéry vyprodává haly

Montreal - Leonard Cohen není jen světově proslulým písničkářem, ale také básníkem a spisovatelem s velkou zkušeností se zenovým buddhismem. Jeho nejslavnějšími skladbami jsou Suzanne, So Long, Marianne, Hallelujah nebo Sisters of Mercy a s oblibou si je půjčují jiní interpreti - celkem bylo zaznamenáno dva tisíce jiných ztvárnění jeho nahrávek. První velký úspěch slavil v 60. letech, v Česku se poprvé představil v roce 2008. Leonard Norman Cohen se narodil v roce 1934.

Cohenovými tématy jsou touha, láska, zrada, ztráta, krutost, válka, zoufalství, bůh a modlitba. Své pocity vyjadřuje s humorem, drsností, přímočarostí a něhou. Jeho vyprodané koncerty trvají přes 3 hodiny a vystupuje na nich bez předkapely.

Od židovství k zen-buddhismu

Leonard Cohen se narodil v Montrealu v hluboce konzervativní židovské rodině - jeho dědeček přicestoval do města z rabínské univerzity v Litvě. Leonard vystudoval univerzitu a hebrejskou školu. Ve dvaadvaceti debutoval sbírkou veršů Let Us Compare Mythologies a časem přidal dalších deset sbírek. Pak napsal báseň o tanečnici, jíž se nemohl dotknout jinak než myšlenkou, neboť byla ženou jeho přítele. Jmenovala se Suzanne. Udělal z ní píseň a tou otevřel své první album Songs of Leonard Cohen (1967).

Hrát na kytaru se naučil od potulného písničkáře a na recitálech se začal sám doprovázet. Odjel do Řecka na ostrov Hydra a tam potkal velkou inspiraci - Norku Marianne. Žili spolu s přestávkami sedm let a o jejich rozchodu vypráví slavný hit So Long, Marianne. Na ostrově napsal i dva romány - oba velice osobní, těžko stravitelné a neslýchaně otevřené. Div, že je nespálili jako pornografii. Po druhém díle Nádherní poražení (1966, česky 1997) jej kritika nazvala kanadským Jamesem Joycem. Po návratu byl představen Bobu Dylanovi, Andymu Warholovi a jeho krásné Nico, do které se zamiloval a napsal o ní píseň Joan of Arc. Nikdy se neoženil, syna Adama a dceru Lorcu má s bývalou přítelkyní Suzanne.

Cohen po celý život bojuje s depresemi, od roku 1994 pět let meditoval v zen-buddhistickém klášteře vysoko v horách jižní Kalifornie (Česká televize uvedla v roce 2003 umělcův dokumentární portrét natočený na jaře 1996). „Jsem příliš šťastný na to, abych ještě psal,“ prohlásil během pobytu v klášteře, který obklopuje temná obloha a nekonečný prostor.

Po návratu z kláštera začal opět zpívat. Po albu Essential z října 2002 následovalo v roce 2004 zatím poslední Dear Heather, na kterém někdejší trýznivost a vášeň nahradilo smíření. V roce 2006 vydal sbírku básní, říkanek, aforismů a obrázků Kniha toužení (česky 2008) a v témže roce byl uveden do americké rock-and-rollové síně slávy. Když se v roce 2008 na turné po patnácti letech znovu postavil na pódium, sklízel všude nadšené ovace. I jeho pražský debut se zařadil mezi hudební události roku.