Praha - Deníkové záznamy, notové zápisy nebo fotografie mapující vznik opery Prodaná nevěsta a její cestu po českých jevištích nabídne výjimečná jednodenní výstava. Uskuteční se zítra při příležitosti oslav Dne české státnosti v historické budově Národního divadla. Výstava se uskuteční v hlavním foyer divadla od 09:00 do 13:00. Přístupná je i návštěvníkům představení od 26. do 28. září.
Výstava přiblíží „operu oper“
Nevelká expozice představí v notových autografech genezi Prodané nevěsty od její tužkové skici přes partituru definitivního znění, obsahující celkem čtyři verze opery z let 1866 až 1870, až po rukopis klavírního výtahu. Jeho první tištěné vydání z roku 1872 bylo prvním kompletním vydáním české opery vůbec.
„Vystaven bude i opis Sabinova libreta s cenzurním povolením, četnými škrty a pracovními poznámkami. Zájemci si prohlédnou také ukázky ze Smetanových deníkových zápisů a z některých jeho dalších rukopisů týkajících se Prodané nevěsty a jejího provozování na scéně Prozatímního divadla,“ uvedl mluvčí divadla Tomáš Staněk.
Z obrazových dokumentů zde budou fotografie Bedřicha Smetany z doby kompozice opery a fotografie některých významných představitelů hlavních rolí ze Smetanovy éry v Prozatímním divadle i z pozdější doby v Národním divadle. Vystaven bude také nejstarší dochovaný návrh scény pro Národní divadlo z roku 1881. Připomenuto bude 100. představení opery v roce 1882.
Prodaná nevěsta zaznívá z jeviště Národního divadla téměř nepřetržitě od samotného počátku dodnes. V posledních letech se již stalo tradicí, že každé nové umělecké vedení opery vytváří vlastní inscenaci Prodané nevěsty, do níž vtěluje své divadelní vize a myšlenky. Jednou jsou v tomto díle odehrávajícího se na české vesnici zdůrazňovány jeho poetické kvality, jindy realistická syrovost, grotesknost nebo hravost.
Zatím poslední nastudování Prodané nevěsty, v pořadí už dvacáté, mělo v pražském Národním divadle premiéru právě před rokem. Její režii svěřila dramaturgie poprvé v tomto případě ženě - Magdaleně Švecové. Ta si ke spolupráci přizvala scénografa Petra Matáska, kostýmní výtvarnici Zuzanu Přidalovou a choreografku Ladislavu Košíkovou.
„Bylo mimořádnou událostí nejen pro Smetanu, ale pro historii české opery vůbec,“ podotkl Staněk a dodal, že po mimořádném úspěchu opery na mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni v roce 1892 se Prodané nevěstě otevřela cesta na zahraniční scény. Upevnilo se pak i její postavení v domácím prostředí, kde plnila roli prototypu opery národní.
GALERIE
Prodaná nevěsta (plastika)