Hošková také ve své pozdější umělecké tvorbě podává svědectví o krutých zkušenostech svého dětství, které ovlivnily celý její život a uměleckou tvorbu. Její obrazy proto nejsou pouhou vzpomínkou, ale poselstvím a varováním.
„Na mých obrázcích z mládí jsou konkrétní zážitky z Terezína, z každodenního život tam. Zachycovala jsem vše, co jsem viděla, co jsem prožila. Jsou tam i některá má přání a sny. Tematiku z koncentračního tábora zpracovávám do dneška, nejsem komerční malíř. Své obrazy dokonce ani moc neprodávám, jsou opravdu hlavně poselstvím. Myslím si, že autentické kresby - a to i dětské - jsou daleko působivější než třeba filmové dokumenty. V pozdějších pracích už se odkláním od pouhého popisu situace, je tam více symbolismu, více vypovídají a zároveň varují,“ uvedla ke svému dílu v rozhovoru pro ČT24 malířka.
Reportáž Maria Kubaše
Více jak 100 jejích dětských kreseb, kterými ilustrovala v Terezíně básně svého otce, se dochovalo díky tomu, že její strýc je zazdil, společně s dalšími dokumenty, ve zdi Magdeburských kasáren. Podle zachovaných dokumentů vznikla po válce kniha s názvem Město za mřížemi.
Helga Hošková-Weissová – Obrazy a kresby v Galerii Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1 (zadní trakt Španělské synagogy). Od 15. října do 29. listopadu 2009, otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků od 15. do 23. října 9.00–18.00 hod., od 25. října do 29. listopadu 9.00–16.30 hod.
