Karel Smyczek: Točil Sněženky a machry, ale lyže mu nic neříkaly

Praha - Před kamerou stál poprvé v devíti letech, zahrál si ve více než třiceti filmech. Po absolvování FAMU se začal v 70. letech prosazovat jako režisér, natočil například film Sněženky a machři a oblíbené seriály České televize Bylo nás pět, Místo nahoře či Dobrá čtvrť. Karel Smyczek se narodil 31. března 1950 v Mělníku.

Dětství strávil Smyczek ve Slaném; jeho záliba v atmosféře malých měst je patrná z jeho děl - například ze seriálu Bylo nás pět. Prázdniny trávil často filmováním, nejvíc v režii specialisty na dětské filmy Milana Vošmika. Chtěl se věnovat tvorbě pro děti, nakonec ale čistě dětský film nedělal. S malými dětmi pracoval v řadě poetických filmů o dětech a s dětmi.

FAMU absolvoval v roce 1975 filmem Kapři pro Wehrmacht podle povídky Oty Pavla. Jako samostatný režisér debutoval snímkem o holkách z internátu Housata. Pak přišlo několik filmů pro mladé z líhně Ivo Pelanta a Radka Johna, mezi nimi Jen si tak trochu písknout, Jako zajíci a především dnes již kultovní a podle autorů „proti režimu poťouchlejší“ film Sněženky a machři. Zimní radovánky a lyže mu nic neříkaly, a přesto měly Sněženky divácký úspěch. Zato od schvalovacích orgánů zazněla i výtka: „Soudruzi, rodiče teď nebudou pouštět děti na hory“. Podobně se s Johnem pustil i do filmu Proč?, i když nemá rád rozvášněné davy na stadionech, a tady se s nimi potýkal.

Karel Smyczek, režisér (zdroj: ČT24)

V poslední době se Smyczek zabývá převážně seriály. Začínal s nimi v polovině 80. let Třetím patrem z prostředí „učňáku“, v němž řádili Jiří Langmajer, Jan Potměšil či Michal Suchánek. „Zajímá mě vyprávění založené na vývoji postav a vztahů a na jistém typu vypovídací hodnoty. Nejde mi jenom o to, abych pomohl zaplnit nenasytný televizní program,“ říká režisér. Své seriály bere jako jeden dlouhý film.

Diváky u obrazovek právě baví nový Smyczkův úsměvný duchařský příběh mladého pošťáka Poste restante. Letos se režisér, kterému loni šlo o život kvůli zhoubnému nádoru slinných žláz, mohl po půlroční léčbě vrátit k roztočenému projektu Špačkovi v síti času se spoustou náročných triků. „Ani v nejhorších chvílích jsem to nevzdával. Držela mě rodina a práce,“ přiznal Smyzcek.