Recenze: Ivan Komárek / Body Search

Ivan Komárek, jako významný (erotický) expresivní figuralista, je extrémním příkladem tvrdohlavé věrnosti základnímu tématu, ať již v průběhu posledních dvaceti let prochází jeho tvorba nejrůznějším pokusnictvím, či vývojem v oblasti materiálové, či snad i formátové. Vzpomeňme na jeho velké formáty, působící (zcela samozřejmě) nejen tématem zobrazování smyslnosti a fyzické přitažlivosti odhaleného těla a setkávání či nesetkávání mužského a ženského principu; na robustní souhry významné plasticity a posléze přirozeně materiálově pestře a současně přitažlivě doplňovanou malbou; dokonale zvládané asambláže po prořezávání či vyřezávání skrzevá vytvářené prostorové plány.

Vytvořil si vlastní řeč, kterou neopouští, obohacujíc ji postupně i nezdolným humorem, zkoumá a zkouší hovořit komárkovským zaujetím ať už na papíře, polystyrenu, plexiskle, nebo lepence či tmelu. Nenechává stranou kresbu, grafiku, koláž.

Jeho vlastně až úpěnlivě zveřejňované intimní setkávání s fyzičností těla (nezapomeňme, že Komárek je vášnivý boxer) je nám předáváno s energií a zaujetím, které jsou v současném českém výtvarném umění ojedinělé.

Jasná identifikace komárkovské figurality a její urputnost jsou výjimečnou hodnotou a vkladem do naštěstí dnes ničím neregulovaného barevného spektra české tvorby. Až chlapecký, stále zvědavý a objevující pohled se stává samozřejmou součástí autorova vztahu a přístupu k potýkání se se svým (ale upřímně řečeno i všeobecně lidským) životním tématem.

A tak vlastně vždy víme, co uvidíme. Na oněch desítkách výstav to je vždy stejné, stále stejně silné zaujetí, stále stejné poselství. Naštěstí to základní, plné energie a neutuchající chuti. A tak i tato velká mánesovská výstava, která představuje práce z posledního desetiletí ať již na plátně, nebo dalších, u Komárka dávno objevených a používaných materiálech, jako například plexiskle, lepence nebo polystyrenu, je pokračujícím dokladem Komárkova zásadního zaujetí a možná někdy i posedlostí.

Pokud nastoupíte do autorova světa a přijmete jím podávanou ruku, dotknete se základních kamenů magického a přitažlivého v naší existenci. Otevřete se a učiňte tak.

Kde: Výstavní síň Mánes, Masarykovo nábřeží 250, 110 00 Praha 1; kdy: 10:00-18:00 hod, mimo pondělí, výstava potrvá do 5. května 2010.