Karlovy Vary – Za celosvětově úspěšného i politicky kontroverzního by se dal označit ruský režisér, herec a scenárista Nikita Michalkov. Na karlovarském festivalu představil v předposlední den přehlídky svůj nejnovější film, fresku Unaveni sluncem 2: Exodus. Při dnešním závěrečném galavačeru, který ČT1 vysílá v přímém přnosu od 20:00, převezme cenu za celoživotní přínos světové kinematografii. V rozhovoru s Jakubem Železným Michalkov přiznal, že cestu do Varů, kde v roce 1999 osobně představil snímek Lazebník sibiřský, považoval za svou povinnost.
Nikita Michalkov: Chtěl jsem, abychom přibrzdili
„Nemůžu odmítnout takové pozvání, už proto, že mám v Česku mnoho kolegů a jsem moc vděčný za to, co Česko udělalo pro můj film. My jsme tady natáčeli, pracovali pro mě prvotřídní čeští zvukaři, proto jsem cítil jako jakýsi splacený dluh, když sem přijedu,“ vysvětlil režisér. Záběry jeho posledního snímku vznikaly kromě Francie, Německa a Ruska také v Česku, v barrandovských ateliérech.
Unaveni sluncem 2 si nevede příliš dobře v domácích kinech. „Přijetí velice zklamalo. Tvůrci vyrobili spoustu kopií, premiéru načasovali kolem 9. května, tedy Dne vítězství, ale zájem byl mizivý. Mladí na to nejdou, protože je už to téma nezajímá, a staří nemají lístky do multiplexů, čekají, až to bude vysílat televize,“ vysvětluje nízkou návštěvnost v ruských kinech Jana Klusáková z ČRo.
Rozhovor s Nikitou Michalkovem a Janou Klusákovou (zdroj: ČT24)
Na vině, že pokračování nedosahuje takových úspěchů jako oscarový film Unaveni sluncem (1994), je podle ní i to, že Michalkův dlouholetý scenárista Rustam Ibragimbekov nechtěl na dvojce spolupracovat. Slavný ruský režisér si proto scénář napsal sám, pracoval na něm čtyři roky. Přesto se stal terčem kritiky válečných veteránů kvůli historickým nepřesnostem.
Děj snímku je zasazen o pět let později a oživuje všechny hlavní postavy prvního Unaveni sluncem, které čelí postupujícím německým vojákům. „Dnešní problémy nemáme s čím porovnávat. Chtěl jsem točit o tom, co se dělo před šedesáti lety, abychom si to uvědomili a trochu přibrzdili. Nejdůležitější frází 50. a 60. let bylo: Kéž už není válka. A nebyl to žert. Pro ty, kteří válkou prošli, jsou jakékoli jiné problémy ničím ve srovnání s tím, co oni zažili,“ vysvětlil Michalkov, proč se k tématu vrátil.
Exodus byl zařazen do soutěže na letošním festivalu v Cannes. „Myslím, že můj film je bližší ruskému publiku, ale například po projekci v Cannes jsem viděl adekvátní reakce diváků, kteří v Rusku nikdy nežili,“ uvedl Michalkov. „Ale není to ruská tématika. I v Rusku mnozí zapomněli na takovéto filmy. Český divák se na ně adaptuje možná lépe než ruský,“ dodal. Do českých kin Unaveni sluncem 2: Exodus přijde v září letošního roku.
Nikita Michalkov. Po studiu herectví na Divadelním učilišti B. Ščukina a filmové režie na VGIK zaujal Nikita Michalkov jako režisér filmy Svůj mezi cizími (1974), Otrokyně lásky (1975), Nedokončená skladba (1976), Pět večerů (1978) a Oblomov (1979). Po snímcích Příbuzenstvo (1981) a Beze svědků (1983) natočil v italské koprodukci Oči černé (1987). V jeho vlastním studiu TriTe film vznikl Urga (1991) oceněný Zlatým lvem z MFF v Benátkách a cenou Felix.
Drama Unaveni sluncem (1994), nabízející otevřený pohled do novodobé ruské historie, získalo Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 1998 uvedl historickou rozměrnou fresku Lazebník sibiřský. Po téměř desetileté odmlce natočil dramatický příběh 12 (2007), aktualizovanou variaci na slavné drama Dvanáct rozhněvaných mužů, která na MFF KV 2008 získala Cenu diváků. V roce 2007 byl proslulý tvůrce oceněn zvláštním benátským Zlatým lvem za celoživotní dílo.
Michalkov je předsedou Svazu filmových tvůrců Ruské federace, prezidentem Ruského fondu kultury, Moskevského MFF a Národní filmové akademie, udělující výroční ceny Zlatý orel.