Epopej zůstává v Krumlově. Radnice ji do Prahy nepustí

• ČT24

26. 7. 201026. 7. 2010, 15:21|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Moravský Krumlov – Slovanská epopej se zatím z Moravského Krumlova do Prahy stěhovat nebude. Radnice v Moravském Krumlově na základě požadavku Muchovy rodiny dočasně zakázala manipulaci s tímto slavným dílem malíře Alfonse Muchy. Zákaz platí až do vyřešení právních nejasností spojených s darovací smlouvou z roku 1913, kterou Mucha epopej Praze daroval. Hlavní město cyklus dvaceti rozměrných pláten považuje za svůj majetek. „Dokumenty jsou jednoznačné,“ tvrdí pražský radní pro kulturu Ondřej Pecha. Praha se proti rozhodnutí chystá odvolat.

Epopej je už téměř půl století vystavena v Rytířském sále krumlovského zámku. Muchovi potomci se v neděli obrátili na nejbližší správní orgán, jímž je radnice v Moravském Krumlově, aby manipulaci s dílem do vyřešení nejasností zakázal. Krumlov vydal pouze rozhodnutí o zachování pokojného stavu, což mu umožňuje občanský zákoník.

Do Moravského Krumlova mezitím vyrazili restaurátoři Galerie hlavního města Prahy, kteří měli po půl století v Krumlově připravit plátna na stěhování. Začít se mělo kolem poledne. „Moravský Krumlov materiály prostudoval a opatření vydal během tří hodiny, takže to by se soudy v Praze od krumlovských měly asi učit,“ komentuje situaci s ironií v hlase pražský radní pro kulturu Ondřej Pecha. „Přijde mi to opravdu podivné, protože dokumenty přišly podle všeho až ráno,“ dodává.

Napřed pavilon, pak epopej?

Muchova rodina tvrdí, že darovací smlouva není právně účinná. Praha podle ní měla na výslovnou žádost slavného malíře postavit pro epopej výstavní pavilon, což ale dosud neučinila. Tím prý nenaplnila základní podmínky spojené s darovací smlouvou. Proto je podle potomků Muchy nutné, aby nyní padlo rozhodnutí o tom, kdo je majitelem slavného díla tvořeného 20 obrazy.

O epopeji

Sedm největších pláten měří 8,1 metru krát 6,1 metru, mezi nimi třeba Slované v pravlasti, Zrušení nevolnictví na Rusi nebo Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě či Kázání mistra Jana Husa v kapli Betlémské. Osm nejmenších pláten má rozměry 4,8 metru krát 4,05 metru (například Po bitvě na Vítkově, Jiří z Poděbrad, král obojího lidu či Apotheosa z dějin Slovanstva).

"Jestliže se město Praha nestalo vlastníkem, pak toto dílo samozřejmě setrvá jako vlastnictví pana Alfonse Muchy, jelikož již zesnul, tak o epopeji jako o ležící pozůstalosti musí rozhodnout příslušný pozůstalostní soud, kdo je tedy vlastníkem. A ten potom bude moci s dílem nakládat," vysvětlil právní zástupce Muchových Roman Koucký.

Ondřej Pecha upozorňuje, že vlastnického práva se u soudu zatím nikdo nedomáhá. „Proti rozhodnutí Krumlova se ale odvoláme ke krajskému úřadu, do patnácti dnů na to máme právo,“ nastínil další kroky Prahy Pecha. V úterý se kvůli aktuální situaci kolem stěhování Slovanské epopeje uskuteční také mimořádné jednání Rady Jihomoravského kraje.

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu: „Máme všechny dokumenty, máme k dispozici právní rozbory, které jsou naprosto jednoznačné. Praha je vlastníkem a toto dílo nebylo součástí žádného dědického řízení. Rozhodně jako Praha nepovažujeme zchátralý zámek Moravského Krumlova za důstojné místo pro vystavení Slovanské epopeje. (…) Vzhledem k tomu, že nikdy nebylo jako podmínka pro epopej určeno, do kdy má Praha pavilon postavit, je to ale bezpředmětné.“

Jaroslav MOKRÝ, starosta Krumlova: „V prvním odstavci darovacího dokumentu je uvedeno, že dílo bude darováno za jediné podmínky, že Praha na vlastní náklady postaví dům vysloveně určený pro prezentování Slovanské epopeje. Z toho podle právní kanceláře vyplývá, že darovací smlouva je sice platná, avšak není právně účinná, neboť takový dům nestojí.“

Kvůli epopeji se John Mucha, vnuk výtvarníka a prezident Muchovy nadace, obrátil na soud už v červnu. Obvodní soud pro Prahu 1 ale jeho žádost o vydání předběžného opatření, které by zabránilo Praze s obrazy nakládat, zamítl. Opačné rozhodnutí Krumlova si krumlovský starosta Jaroslav Mokrý vysvětluje dvěma možnostmi: „Mám dojem, že musely být předloženy buď zcela jiné, kompletní informace, nebo se z hlediska soudu nikdo prostudováním předloženého materiálu předtím nezabýval.“

Pecha: Epopej bude mít pavilon do pěti let

Národní galerie, v níž byla epopej vystavena poprvé v roce 1928, chtěla cyklus veřejnosti zpřístupnit 28. září. Na stěhování, pronájem a úpravu prostor vyčlenil pražský magistrát 25 milionů korun. Prostory ve Veletržním paláci má zatím pronajaty na osm měsíců. Existuje ale dohoda, že by zde dílo mohlo být umístěno až do výstavby nové budovy.

„Praha se již dvacet let snaží o vybudování samostatného pavilonu. V roce 2002 už byly připraveny finanční prostředky, projekty, bohužel do toho přišly povodně a projekt nebyl realizován. Teď jednáme o jiném umístění pavilonu,“ nechal se slyšet Pecha. Vybrány jsou podle něho dvě lokace – na Vítkově a na Letné. Pavilon by prý mohl být postaven během pěti let.

Kritici: Praha Muchův cyklus nepotřebuje

Záměr přestěhovat epopej do Prahy a tam ji vystavit, se setkal i s ostrou kritikou veřejnosti. Hlavní námitkou je opět, že Praha nemá pro epopej Muchou požadovaný pavilon. Mnozí upozorňují na to, že Praha epopej nepotřebuje, protože je plná historických památek. Pro Moravský Krumlov by ale odstěhování díla znamenalo těžkou ránu.

Krumlovští studenti uspořádali v neděli proti stěhování protest, jehož se účastnilo asi 1000 lidí. Podle nich je za stěhováním epopeje snaha současného vedení Prahy získat před nastávajícími komunálními volbami levné body u voličů.

„Stěhování“ epopeje

• 1910-1928 - Alfons Mucha na zámku ve Zbirohu namaloval 20 obrazů, tvořících Slovanskou epopej.
• 1919 - Prvních 11 pláten epopeje bylo vystaveno v pražském Klementinu.
• 1928 - Obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy, kompletní epopej byla na pět let vystavena v tehdy právě dokončeném Veletržním paláci.
• 1933-1963 - Obrazy byly před zraky veřejnosti skryty v depozitáři, od roku 1950 byly umístěny v zámku v Moravském Krumlově.
• 1963 - Slovanská epopej byla opět vystavena, a to v ústraní na zámku v Moravském Krumlově. Například v roce 1980 bylo jedno z pláten zapůjčeno do Paříže, v roce 1994 pak bylo 14 ze 20 pláten zapůjčeno do dolnorakouské Kremže.
• 1994 - Pražský primátor Jan Koukal oznámil, že město chce pro epopej do tří let nalézt vhodné prostory. Uvažovalo se třeba o Břevnovském klášteře či památníku na Vítkově, později se ve hře objevily Klementinum nebo restaurace Expo 58 na Letné.
• 2001 - Praha schválila záměr umístit Slovanskou epopej na Výstavišti. Nejprve se uvažovalo o Průmyslovém paláci, v roce 2005 pražští radní schválili výstavbu nového pavilonu. Nejblíže k realizaci mělo později přemístění do Křižíkova pavilonu, nic z toho se ale neuskutečnilo.
• 2010 - Veřejnosti byly představeny návrhy na nový pavilon pro Slovanskou epopej, nová galerie by mohla stát na vrchu Vítkově, před Národním zemědělským muzeem na Letné či v místě bývalého Stalinova pomníku taktéž na Letné. Od září měly být obrazy dočasně vystaveny ve Veletržním paláci.