Praha - Slovanská epopej Alfonse Muchy, o jejíž umístění se přou dědicové malíře s hlavním městem, by se už o víkendu mohla stát kulturní památkou. Uplyne totiž patnáctidenní zákonná lhůta od doby, kdy ministerstvo kultury oznámilo Praze, jako majiteli obrazů, své rozhodnutí prohlásit epopej kulturní památkou. Cílem ministerstva je zvýšená ochrana uměleckého díla. Vyhlášení epopeje kulturní památkou by znamenalo, že se zvýší dozor státu při její zápůjčkách do ciziny. Neřešilo by však spor o stěhování cyklu obrazů Alfonse Muchy ze zámku v Moravském Krumlově do Prahy.
Bude Slovanská epopej kulturní památkou?
Jan Kněžínek – odbor kultury a památkové péče, Magistrát hl. m. Prahy:
„Rozhodně hlavní město akceptuje rozhodnutí ministerstva a já si myslím, že si Slovanská epopej zaslouží být kulturní památkou. Pokud se týká problematiky přestěhování epopeje, neměl by nový status toto příliš zkomplikovat. Zákon totiž hovoří jenom o tom, že pokud by majitel, respektive správce, což je Galerie hl. m. Prahy, chtěl dílo např. restaurovat či jinak obnovit, musí si vyžádat souhlas či závazné stanovisko odboru památkové péče. Pokud se jedná o pouhý převoz z jednoho veřejného místa do druhého, tak stanovisko nutné není. Je nutné ovšem sledovat, z jakého prostředí a kam se obraz dostává, aby nedošlo k narušení díla díky prudkým změnám.“
- Cyklus Slovanská epopej maloval Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let
Jan Kněžínek informuje z pražského magistrátu (zdroj: ČT24)
- Cyklus tvoří 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. V rámci příprav podnikl Mucha studijní cesty po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku, na nichž pořídil i řadu fotografií.
- Sedm největších pláten měří 8,1 metru krát 6,1 metru, mezi nimi třeba Slované v pravlasti, Zrušení nevolnictví na Rusi nebo Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě či Kázání mistra Jana Husa v kapli Betlémské. Osm nejmenších pláten má rozměry 4,8 metru krát 4,05 metru (například Po bitvě na Vítkově, Jiří z Poděbrad, král obojího lidu či Apotheosa z dějin Slovanstva).
- Slovanská epopej je považována za majetek města Prahy, jemuž ji Mucha daroval. Letos v červnu se ale v tisku objevila informace, že podle předávacích protokolů byl dárcem americký mecenáš Charles Crane, který si plátna u Muchy objednal.
- Prvních 11 pláten Slovanské epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízelo úspěchy na expozicích v New Yorku a Chicagu. Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. V roce 1933 byla plátna srolována a uložena do depozitáře. Až v roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově.
- Po roce 1989 ale zámek, kde dříve sídlilo mimo jiné železniční učiliště, chátral. Jeden z majitelů si na něj v 90. letech půjčil od bank přes 100 milionů korun, které ale nesplácel a renesanční památka propadla jako zástava. Zámek nakonec před šesti lety koupila za 14 milionů v dražbě společnost Incheba, která má v pronájmu i pražské Výstaviště. Chtěla zde vybudovat kongresové centrum s ubytováním; nyní firma uvažuje o prodeji zámku.
- Přemístění díla do Prahy se neúspěšně snaží soudní cestou zabránit malířův vnuk John Mucha, který požaduje trvalé umístění v nové galerii. Odvolává se přitom na podmínku svého děda, že obrazy mají být vystaveny na důstojném místě. Praha se v současnosti chystá vystavit epopej v pražském Veletržním paláci; expozice měla být otevřena koncem září, obrazy ale do Prahy neodjely kvůli rozhodnutí krumlovské radnice, která zakázala manipulaci s cyklem.
- Slovanská epopej autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1794/179346.jpg
- Alfons Mucha - Slovanská epopej autor: Moravský Krumlov, zdroj: Moravský Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/132/13179.jpg
- Vysněný pavilon Alfonse Muchy pro uložení Slovanské epopeje autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182697.jpg