„Spolupráce s mezinárodně uznávaným historikem a znalcem secesního umění Petrem Wittlichem byla jednoznačnou motivací pro uskutečnění výstavy vybraného díla dnes tolik skloňovaného Alfonse Muchy,“ vysvětlil šéfkurátor GASK Ondřej Chrobák.
Výtvarným a výrazovým prostředkem, na který se expozice soustřeďuje, je ideální ženská postava umožňující personifikovat tak zvanou světskou duši. Ta byla podle ezoterického učení, jež se Mucha naučil vyznávat v symbolisticky orientovaném prostředí literární, divadelní a výtvarné Paříže let devadesátých 19. století, chápána jako spojnice ideálního a materiálního. Taková figura mohla být Muchou použita jak ve vysoce spirituálním Otčenáši, tak v komerčních plakátech doporučujících nákup určitého likéru nebo sušenek.

Reportáž Ivany Šmelové
Mucha v současném umění
Součástí výstavy bude také speciální expozice, která staví Muchovo dílo do vztahu se současnou tvorbou. „Zažité představy o Muchovi, kterého veřejnost zná hlavně díky zpopularizovaným dekorativním kalendářům, se snažíme nabourat i tím, že jeho díla srovnáváme s tvorbou současných umělců,“ dodává Ondřej Chrobák.
Samostatná expozice má demonstrovat, že i v Muchově tvorbě, které kritici vytýkali přílišnou dekorativnost, ornamentalismus a ideologičnost, mohou existovat vizuální souvislosti, které přibližují Muchu současnému umění.
Muchovy Tváře představí v osmi okruzích více než sedmdesát děl zobrazujících ztvárnění ženské tváře napříč Muchovou tvorbou. A to prostřednictvím fotografií z Muchova pařížského ateliéru přes plakáty s herečkou Sarah Bernhardtovou či fotografické práce pro German Theatre v New Yorku až po reprezentativní plakát zvoucí k návštěvě výstavy tehdy dokončeného cyklu Slovanské epopeje nebo méně známé Muchovy malby a pastely.
Výstava Alfons Mucha: Tváře bude otevřena od 10. listopadu do 28. února.
OKRUHY VÝSTAVY:
Ohnisko ateliéru: Muchův pařížský ateliér se stával živým místem setkání umělců, jak o tom svědčí fotografie s Paulem Gauguinem, jeho Javankou a Luďkem Maroldem, pózujících v kostýmech. Jeho pozdější ateliér v ulici Val de Grace navštěvovali kromě výtvarníků i literáti a hudebníci. V ateliéru Mucha fotografoval aranžované ženské modely jako přípravu pro své plakáty a dokonce v něm i vyučoval. Model už sedí v pozici vhodné pro zakomponování figury do ornamentálního rámce, ale jeho živá tvář ještě naznačuje, že k vytvoření plakátu bude nutné ji idealizovat.
Herecká persona: Koncem roku 1894 navrhl Mucha svůj první plakát pro slavnou herečku Sarah Bernhardtovou, který měl okamžitý ohlas u pařížského publika. Pro Bernhardtovou vytvořil celou sérii velkých plakátů a získal v ní model neobyčejně silně vyjadřující mentalitu doby konce století. Odtud se pak rozvinula bohatá Muchova grafická tvorba idealizující ženu. Plakát Medea z roku 1898 zobrazuje Bernhardtovou v titulní roli scénicky adaptované antické tragédie. Šílená tvář ženy, která zavraždila vlastní děti, reflektuje i úvahy dobových psychologů o hysterických sklonech moderní ženy.
Art Nouveau: Mucha se stal jedním z předních představitelů nového secesního dekorativního stylu, který se rychle zmocňoval moderního životního prostředí. Jeho schopnost stylového designu vyvrcholila ve vzorníku Documents décoratifs z roku 1902, v němž uplatnil florální ornamentiku na všechny náměty a úkoly vyžadované požadavky dobové estetiky. Plakát La Trappistine z roku 1897 propagoval oblíbený likér. Ukazuje, jak Muchova ideální figura se zasněnou tváří dobře odpovídala úvaze sociologa Tardeho o imaginativním charakteru moderního spotřebního konzumu a jak snadno mohla být spiritualita spojována s pozemskostí.
Citový základ: Precizní grafická práce pro veřejnost zakrývala silné citové zdroje Muchova výrazu, které jsou čitelnější z jeho kreseb a pastelů, zůstávajících v soukromí ateliéru a zaznamenávajících intimnější zdroje jeho umělectví. Kresba Vzpomínka na Ivančice z roku 1903 dokládá, jak Mucha neztrácel ani v době své největší pařížské slávy citový kontakt se svým dětstvím a rodným prostředím, ze kterého vzešel. Zavřené oči nakreslené postavy stupňují citovost její tváře, protože znamenají soustředění na imaginární představu.
Divadlo světa: Od roku 1904 Mucha pobýval ve Spojených státech a poznal zde jinou vysokou společnost. Jeho práce pro newyorské divadlo uvolnily jeho smysl pro dramatičnost oprošťující se od dosavadního ornamentalismu. Fotografie přední herečky divadelní společnosti Maxe Reinhardta paní Reichlové z roku 1908, pózující pro nástěnnou malbu Tragédie, kterou Mucha prováděl pro German Theatre v New Yorku, ukazuje stupňující se zájem malíře o expresivní možnosti herecké tváře.
Volání domoviny: Touha po domově přivedla Muchu v roce 1910 již natrvalo do vlasti. Bystře se chápal úkolů české národní reprezentace a opět zdůraznil lidový základ a humanistický smysl české kultury. Plakát Pěvecké sdružení učitelů moravských z roku 1911 projevuje celkové oživení Muchovy dekorativní koncepce nalézající vazbu na domácí přírodu. Také tvář dívky naslouchající slavíkovi opouští somnambulismus pařížských tváří, ale neztrácí nic na svém oduševnění.
Slovanská epopej: Ve Spojených státech Mucha získal mecenáše, který mu umožnil, aby se plně věnoval velkému úkolu malířského díla, zobrazujícího slavné události českých a slovanských dějin. V tomto cyklu dvaceti obřích pláten Mucha vyjádřil své přesvědčení o humanitních ideálech vedoucích obrození Slovanstva. Dílo dokončil roku 1928 a odevzdal ho českému lidu a městu Praze. V reprezentativním plakátu zvoucím k návštěvě výstavy dokončeného cyklu Slovanské epopeje Mucha působivě spojil tvář inspirované harfenistky s trojitou tváří staroslovanského božstva a vyznačil tak hlubokou mytologickou dimenzi své práce a ideje.
Výzva lidstvu: Muchovo umění mělo napomáhat celému lidstvu v jeho rozvoji. Proto Mucha vždy mobilizoval proti útlaku a bídě a snažil se pomoci tam, kde hrozila lidská tragédie. Plakát Russia restituenda z roku 1922 vznikl v rámci charitativní akce na podporu ruského lidu zmírajícího hladomorem po devastující občanské válce.

- Alfons Mucha zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147060.jpg
- Alfons Mucha / Medea (1898) zdroj: GASK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208673.jpg
- Alfons Mucha zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147058.jpg
- Slovanská epopej zdroj: Moravský Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2035/203438.jpg