Kuks opráší genia loci

Kuks - Jedinečný barokní areál v Kuksu v čele se zdejším hospitalem čeká rozsáhlá rekonstrukce. Dlouhodobě neuspokojivý stav, jenž je velmi limitující při využití potenciálu této lokality, stál za rozhodnutím ucházet se o zařazení projektu obnovy hospitalu do Integrovaného operačního programu pro období 2007-2014. Za symbol a název tohoto projektu bylo vybráno granátové jablko, znak bývalých správců hospitalu, milosrdných bratří, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození. Projekt by měl v příštích čtyřech letech proměnit tvář jedné z nejcennějších středoevropských památek.

Rekonstrukce Kuksu má být vzorovou obnovou národní kulturní památky. Čeká chátrající budovy i zahradu, kterou znehodnotily úpravy v průběhu 20. století. Za podpory Evropské unie vznikne v někdejším Šporkově hospitalu pro vojenské vysloužilce moderní výukové centrum. „Já to chápu jako areál s výrazným geniem loci, s výraznou atmosférou, která by touto obnovou neměla být popřena,“ vyzdvihuje význam areálu v Kuksu Martin Pour, architekt a autor ideového návrhu.

Kritici ale projektu vyčítají, že do obnovy nejsou zahrnuty také další vzácné památky v těsné blízkosti Kuksu, především takzvaný Betlém s unikátním souborem soch Matyáše Bernarda Brauna. „Musím říci, že Betlém se dočká úprav, ale máme jen omezené finanční možnosti, takže ty úpravy budou v rozsahu, co si můžeme dovolit,“ vysvětluje ředitel odborného pracoviště NPÚ v Jaroměři Oldřich Pešek.

2 minuty
Reportáž Václava Svobody
Zdroj: ČT24

Revitalizace bude částečně financována z přispění dotací z fondů Evropské unie. Do konce letošního roku by měla být dokončena projektová dokumentace, vlastní stavební práce začnou v roce 2011. Možnost prohlídek areálu pro turisty obnova nenaruší. Granátové jablko si klade za cíl oživit dnes nevyužívané a do značné míry zchátralé části hospitalu. Záměrem projektu je rozvíjet v obnovených prostorách nové aktivity, které budou mít vazbu nejen na původní funkce hospitalu, ale budou vycházet i z faktu, že se jedná o špičkovou evropskou památku. Obnova hospitalu vyjde na více než 440 milionů korun a měla by být hotová v roce 2014.

Vesnice Kuks je známá především částečně zachovalými barokními lázněmi a hospitalem z přelomu 17. a 18. století, jejichž rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval Matyáš Bernard Braun. Právě galerie soch Ctností a Neřestí je největší pozoruhodností hospitalu. Lázně nechal vybudovat majitel zdejšího panství František Antonín Špork v letech 1692–1695. Ve své době se jednalo o jedny z nejvýstavnějších lázní v Evropě. Už za života hraběte Šporka ale význam lázní postupně upadal a po jeho smrti díky nezájmu dědiců lázně postupně chátraly. Byly postiženy povodněmi, požáry i válečnými událostmi. Spolu s hospitalem se na pravé straně Labe dochoval kostel Nejsvětější Trojice s kryptou, postavený v letech 1707–1712 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Hospital dal vystavět hrabě Špork pro vojenské vysloužilce ze svých panství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...