Praha – Knihovna Václava Havla slavnostně představila v pražské Galerii Montmartre první vydání Dopisů od Olgy, odpovědi na dopisy, které psal disident Havel z vězení na přelomu 70. a 80. let. Ty jsou nejen popisem života za mřížemi, ale obsahují i zásadní společenské a filozofické reflexe Havlových myšlenek. Korespondence vyšla souborně pod názvem Dopisy Olze, ač většina z nich nebyla přímo jeho ženě určena. Ani autorem textů z dnes představované knihy není povětšinou Olga Havlová, ale především Ivan M. Havel, exprezidentův bratr.
Havel psal Olze, Olga píše Havlovi
Dopisy psal Václav Havel z vyšetřovací vazby v Ruzyni a z věznic v Heřmanicích a na plzeňských Borech od června 1979 do září 1982. Odsouzen byl v roce 1978 na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky, v roce 1983 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po propuštění dopisy zpracoval knižně, ve spolupráci s literárním kritikem a signatářem Charty 77 Janem Lopatkou. Poprvé vyšly Dopisy Olze v roce 1983 v samizdatové Edici Expedice, kterou Havel v polovině 70. let založil.
Dopisy z vězení Havel adresoval své ženě, ona je ale často předčítala nahlas i jejich přátelům. Přečíst si je lze také na internetové stránce Knihovny Václava Havla, a to včetně těch, které nebyly otištěny knižně. Co psala Olga Havlovi, nebylo známo – její odpovědi byly zabaveny Státní bezpečností během domovní prohlídky a údajně se ztratily.
Rozhovor s Ivanem M. Havlem a Matinem C. Putnou (zdroj: ČT24)
Výpověď o době
Soubor Dopisy od Olgy tak tvoří především texty Ivana M. Havla. Do korespondence s bratrem přes překážky vězeňské cenzury zapojil i další autory, především filozofa Zdeňka Neubauera, hlavního komentátora Havlových úvah o etice, zodpovědnosti a o absolutním horizontu. Vědomě či nevědomě se na odpovídání podíleli rovněž Radim Palouš, Petr Hájek, Anna Šabatová, Jiří Dienstbier, Martin Heidegger, Emanuel Lévinas, Raymond Ruyer nebo Vladimír Holan.
Iniciativa k vydání „dopisů Václavovi“ vzešla od ředitele Knihovny Václava Havla Martina C. Putny. „Vyjeví, že Václav Havel nebyl osamělým myslitelem, ale že to, co píše v Dopisech Olze, koresponduje s tehdejším filozofickým myšlením českého disentu, který představoval právě kruh, jehož Ivan Havel byl členem a jehož klíčovými osobnostmi byli Radim Palouš a zvláště Zdeněk Neubauer. Dnešní česká intelektuální elita žije do velké míry z toho, co tehdy vzniklo,“ domnívá se Putna.
Martin C. Putna: Celý svět zná knihu Dopisy Olze jakožto filozofický traktát k etice, zodpovědnosti, individuální svobodě a o základních filozofických a náboženských tématech. Dopisy od Olgy jsou odpověď, ta druhá strana, druhý hlas dialogu. Kdo četl dopisy Olze a chce se dozvědět víc o kontextu, o myšlení, tak toto je kniha přesně pro něj. Kdo překoná ten opravdu místy někdy nesnadný text, dozví se o českém myšlení velmi mnoho.
Ivan M. Havel: Pro dnešního čtenáře může být zajímavým obrazem té doby. My jsme vlastně byli také v takovém malém vězení, je to jiné prostředí, jiná atmosféra, ale jakási omezení to jsou, byli jsme, dá se říct, v ghettu.
On také přišel s nápadem nazvat knihu Dopisy od Olgy, přestože jejich autory je někdo jiný. „Byla to taková dělba práce. Olga psala spíš o osobních záležitostech a já si uvědomil, že Václav ve vězení potřebuje mít i intelektuálnější materiál k úvahám,“ doplnil Havlův bratr Ivan, kybernetik a filozof. Na rozdíl od exprezidenta se zveřejněným svých textů ale nepočítal.
„Ta knížka je strašně tlustá…“
Sám Havel se s Dopisy od Olgy seznámil prý až při dnešním představení knihy. „Byl jsem šokován její tloušťkou,“ přiznal. „Vždycky jsme u sebe mohli mít jen jeden dopis z domova, a když jsme dostali nový, tak jsme ten předchozí museli odevzdat.“
V Dopisech Olze kdysi zamýšlel vydat pouze úvahové pasáže, tehdejší editor Jan Lopatka ho ale přesvědčil, že mají vyjít nezkrácené, včetně psaní o praktických starostech. Editoři právě vydaných odpovědí z vězení tento způsob zachovali. „Žádné úpravy v textech jsme nedělali, kromě jazykové úpravy poněkud kreativního dopisu Zdeňka Neubauera. Snažili jsme se zrekonstruovat chod korespondce, protože vinou vězeňské cenzury se k adresátům ne vždycky všechno dostalo,“ upřesnil editor knihy Jan M. Heller.
Dopisy od Olgy tak jsou doposud chybějícím hlasem rozmluvy vězněného Václava Havla s jeho nejbližšími. Stanou se předmětem zkoumání historiků i studentů. Pamětníci si tehdejší dobu nemusí tak zevrubně připomínat, jak dokládají i slova historičky umění Věry Jirousové, první ženy Ivana „Magora“ Jirouse: „Určitě si přečtu Zdeňka Neubauera, protože jeho texty jsem v ruce neměla. A všechny ty věci, já nevím, možná jestli bude opravdu dlouhá zima, ale já toho mám před sebou strašně moc a ta knížka je strašně tlustá…“
- Dopisy Olze v rukpisech zdroj: Knihovna Václava Havla http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2142/214129.jpg
- Václav Havel a jeho bratr Ivan M. Havel představují knihu Dopisy od Olgy autor: René Volfík, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2145/214403.jpg
- Václav Havel a jeho bratr Ivan M. Havel autor: René Volfík, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2145/214404.jpg