Ladislav Fialka byl mistrem tiché řeči

Praha – Pierot, tanečník v bílém kostýmu a s bílou tváří, výrazným obočím, a červenými rty - to byl Ladislav Fialka, zakladatel české moderní pantomimické školy. Fialka patřil k zakladatelům Divadla Na zábradlí, kde byl také od roku 1958 šéfem a předním interpretem pantomimického souboru. Vždy zdůrazňoval tu nejsrozumitelnější jednoduchost v pohybu a gestu na jevišti v příbězích poetického světa, snad i proto byl oblíbený v mnoha zemích na celém světě. Jednoduchá běloba na veselé i smutné pierotově tváři doprovázela Ladislava Fialku asi v polovině jeho divadelních inscenací. Proslulý mim, choreograf a režisér zemřel před dvaceti lety, 22. února 1991.

O Fialkovi říkali, že se narodil jako mim. Měl imaginaci, zvláštní fluidum, smysl pro rytmus a výrazná gesta. Typická pro něj byla klasická bílá maska, zvýrazňující to nejdůležitější na veselé i smutné mimově tváři. To měl společné se slavným francouzským mimem Marcelem Marceauem, který byl jeho velkým vzorem a pak i přítelem.

Očima kreslil třepotavý let motýlích křídel…

Při pohybu a gestu se vždy zaměřoval na srozumitelnou jednoduchost, jeho Etudy, Cesta, Knoflík, Caprichos, Noss nebo Motýlek si získaly oblibu po celém světě. Pro Divadlo Na Zábradlí vytvořil jedenáct premiér. Působil také jako pedagog a své umění uplatnil i ve filmu a televizi. K pantomimě patří jako symbol tajemství její tiché řeči, jako vypravěč velkých příběhů malé výrazné zkratky. Bývají to krátké etudy základních životních situací, lásky, radosti nebo zklamání.

V divadelních recenzích o Ladislavu Fialkovi (1931-1991) a jeho divadelním souboru mj. psali: „Promlouvá k nám z jeviště svou tichou podmanivou řečí - někdy lyricky, někdy humorně. V etudě Motýlek kreslí před očima diváka třepotavý let motýlích křídel i vášnivého lovce, který nakonec pustí svého zajatce na svobodu…“

Letos si milovníci pantomimy připomenou ještě jedno výročí, 22. září totiž uplyne 80 let od narození tohoto „českého pierota“. Spolu s Marceauem byl jednou z nejvýraznějších osobností klasické pantomimy v Evropě druhé poloviny 20. století.