„Tatínku, já zpívám v kapele!“ „V dívčí?“ „Ne, v klučičí, proč?“ „Chudáci kluci…“ Tak nějak vypadal telefonát Marty Jandové z Německa jejímu otci do Čech. Stalo se tak před osmnácti lety. Ona kapela, o níž Marta hovořila, stále existuje. Jmenuje se Die Happy, má na kontě sedm studiových desek a i po mnoha letech sbírá jeden úspěch za druhým. V neděli večer zakončili Němci (a Češka) v pražské Retro Music Hall tour k nové desce Red Box. Ale pozor! To vše v akustickém podání! Známé pořekladlo „Uslyšíte, co jste ještě neslyšeli!“ se tentokrát vyplnilo. Die Happy snad nikoho nenechali po večerejším večeru na pochybách, že zkrátka umí.
Recenze: S Die Happy zemřeme šťastní. A klidně akusticky!
Písničkář Greg Holden vytáhl již po několikáté papír, na němž měl napsané české fráze, jež ho v zákulisí Marta učila. Publikum se smálo jeho roztomilé češtině, sám Greg ale působil vstřícně i bez mluvení. Půlhodinový set odehrál jen s kytarou kolem krku, potlesk a šáteček. Když se proplétal přes pódium do zákulisí, musel překračovat rozsáhlou aparaturu Die Happy a musel se vyhnout i obřím lampám, jež lemovaly pódium.
Vyklidněný akustický set v podání obvykle živelných rockerů si dokázal představit málokdo. Die Happy si dokázali vyhrát se všemi melodiemi, bravurně se jim zdařily dokonce i všechny cover verze. Za zvuků písně She Wants To Move z pera hiphopové trojice N.E.R.D. nastoupila na scénu Marta Jandová, jak jinak než s širokým úsměvem na tváři - nesundala jej ostatně po zbytek večera. Bylo na ní vidět, že si každý krok před domácím publikem nesmírně užívá. Spokojeností a štěstím jen zářila.
Úvodní Big Boy rozezněla sál. Frontmanka na své židličce neposedně poskakovala, až to nakonec nevydržela a dala se do tance. Pauzu mezi jednotlivými písněmi prokládala historkami nebo vtipy. Jediný, kdo jí z kapely rozuměl, byl kytarista Thorsten. Občas ji přerušil a s německým přízvukem zpěvačku pokáral za přikrášlování či „pomlouvání“ mužské části skupiny. Marta je neuvěřitelná showmanka. Diváka se na ni baví koukat už jen proto, že disponuje obrovskou zásobou grimas a šílených obličejů. Její herectví věcně podtrhlo smysl songů a ušetřila návštěvníky i hloupých fórků okresního formátu.
Kromě tradičního doprovodu si Marta přizvala na turné hosty, např. Patrika a Lutze, tudíž se nástroje obohatili o klavír, avšak v neposlední řadě třeba i o turecké didgeridoo. O kontrabasu ani nemluvě.
Pecky jako Supersonic Speed nebo Not That Kind Of Girl byste v akustickém kabátku sotva poznali. Die Happy navolili playlist opravdu skvěle. Pustili se i do méně hraných kousků, a tak velice zdařilá verze Everyday's A Weekend potěšila víc než dokola omílané fláky. Skupina výborně vyšvihla i cover Survivor od bývalé dívčí kapely Destiny's Child. A co teprve „Goodbye“ v reggae stylu? Akustické vzezření dosáhlo toho, že jinak běžná tvorba zněla naprosto svěže a neotřepaně.
Co by to bylo, kdyby Marta nevyzvala svého otce Petra Jandu k duetu Otázky, jež původně hraje Janda s Olympic? Pár slečen zamáčklo slzu nad dojemným, až lehce patetickým okamžikem zpěvu dcery s otcem. Přesto tato klasika potěšila. Ke konci se na pódium nahrnuli fanoušci, aby Jandové předali květiny. „To se mi v Německu ještě nestalo,“ posteskla si. Mezi gratulujícími byl např. i zpěvák Dan Hůlka.
Poslední koncert jednoho turné vždy utkvěje v paměti. Die Happy okolo sebe vykouzlili nesmírně přátelskou atmosféru, což jim publikum bohatě oplácelo. Kdyby v ten moment do Retra uhodil blesk, všichni by už věděli, jak zemřít šťastní.
- Greg Holden autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247765.jpg
- Die Happy autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247768.jpg
- Die Happy autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247770.jpg
- Die Happy autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2478/247775.jpg