První světová objektivem čtyř vojáků

Praha – Snímky čtyř vojáků, kteří fotograficky dokumentovali každodenní život na bojištích první světové války, tvoří další část výstavního projektu Pěšky 1. světovou válkou na Pražském hradě. Výstava nazvaná Fotografové války 1914-1918 navazuje na pilotní přehlídku z roku 2009, kdy se návštěvníci mohli podívat na světový válečný konflikt Objektivem neznámého vojína (jehož jméno bylo ale později vypátráno). Ani jeden ze čtyř vojáků nebyl profesionální fotograf, do války narukovali v úplně jiné roli; jejich snímky běžného života jsou podle autorů výstavy unikátní.

Nová série válečných snímků vzešla z reakce na výzvu, kterou zveřejnila Správa Pražského hradu po první výstavě. Požádala tehdy ty, kteří mají doma po svých předcích negativy či fotografie dokumentující první světovou válku, aby je zapůjčili organizátorům projektu. Ozvaly se desítky lidí, vlastníci fotografií, negativů, desek, ale i uniforem, jídelního nádobí nebo deníků.

„Bohužel ne všichni měli věci, které se dají pro výstavu použít. Prakticky nepoužitelné jsou drobné fotografie nebo pohlednice, hledali jsme ucelené soubory negativů,“ upřesnil vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek. Kurátoři nakonec výstavu sestavili ze snímků čtyř vojáků.

Rozhovor s Jaroslavem Kučerou a Václavem Beránkem (zdroj: ČT24)

Fotografie Karla Neuberta poskytl k výstavě jeho vnuk fotograf Jan Neubert, snímky Jendy Rajmana z Rožďalovic zapůjčil jeho vnuk Pavel Hančar. „Rajman fotografoval v Podmelci, což je dnes ve Slovinsku, v polní nemocnici celé čtyři roky. Vznikly naprosto unikátní fotografie, například z rentgenování nebo z operací,“ dodává Kučera. Na 700 negativů leutnanta Gustava Brože získali organizátoři výstavy od sběratele. Informace o životě tohoto amatérského fotografa ale ještě dohledávají. Čtvrtým autorem je Jan Myšička, původním povoláním učitel. Archiv jeho negativů a kopií vlastnil také učitel Josef Bohuňovský. 

„Ve světě podobné sbírky neexistují. Samozřejmě jsou fotografie v muzeích a vojenských ústavech, ale podobně kompaktní se známým autorem neexistují,“ poukazuje na unikátnost výstavy Kučera. Kromě snímků si návštěvníci mohou prohlédnout i dokumenty a předměty ze života vojáků první světové války. Válečné artefakty, jako jsou kanony, pušky, granáty či vyznamenání, zapůjčí opět Vojenský historický ústav. 

Výstava Fotografové války 1914-1918 bude v Tereziánském křídle Starého královského paláce přístupná od 29. dubna do 4. září. Zároveň si lidé budou moci prohlédnout i první část projektu Pěšky 1. světovou válkou / Objektivem neznámého vojína - pokud ovšem budou mít cestu do Slovinska. „V Lublani budeme tuto výstavu příští týden otevírat,“ prozradil Václav Beránek, „doufám, že ji představíme i jinde.“