Miss Blueberry a MC Adrelinalin jsou dost možná hloupé přezdívky. Tato jména většině lidem spíš evokují veselé klauny z dětské oslavy. Když se k nim ale přidají Army a Howska DC, začne vám docházet, že nejspíš nejde o lidi, co nafukují barevné balonky a prodávají cukrovou vatu. Tihle čtyři dávají dohromady skvělou drum'n'bassovou formaci, u jejíchž písní nemůže posedět ani důchodce. Le Pneumatiq zkrátka roztančí každého. Jejich rozevlátá party sice skončila asi jinak, než si představovali, i tak ale bylo co poslouchat. Takže do tance, přátelé!
Recenze: Le Pneumatiq pokořili poloprázdný klub
Když se krátce před devátou Palác Akropolis rozezněl prvními melodiemi, hrozilo, že na pódiu bude stát víc lidí než pod ním. Žižkovský klub ještě před několika týdny praskal při koncertě Hentai Corporation ve švech. V pátek večer ale dala nejspíš většina Prahy díky počasí přednost sezení na zahrádce. Ať už za to mohlo počasí, nebo malá reklama okolo celé akce, o tom, že vystupují Le Pneumatiq evidentně nikdo nevěděl.
Drum'n'bassová čtveřice totiž nehraje tak otřesně, aby si zasloužila koukat do prázdného sálu. Naopak! Jejich večírek se nakonec rozjel v pořádnou taneční party. Ve finále se přitrousila alespoň padesátka lidí, ale ani té se nepodařilo obrátit smutný dojem z chabé návštěvnosti.
Miss „Borůvku“ však poloprázdný sál nerozhodil. Nastoupila s úsměvem na rtech, její kudrnatá kštice vlála za ní. Ihned se neomylně pustila do písničky Heroes. Kolega MC Adrenalin přispěchal vzápětí za ní, aby splnil svou roli aktivního jedince na scéně, protože zpěvačka pohybu moc nedala. Už od prvních zvuků šlo však poznat, že zvukař ten večer zaspal - jinak schopná Akropole potopila Le Pneumatiq právě na zvuku. Zastřené mikrofony připravili fanoušky o Borůvčin nádherný hlas - ve chvílích, kdy předváděla jeho rozsah a příchozí přes nástroje neslyšeli téměř nic, by člověk musel zvukařem zlostí zacloumat.
Le Pneumatiq potřebují vzhledem ke svému stylu výrazný zvuk beatů, co by otřásal stěnami. Jenže ani na jejich kvalitní ozvučení se nedostalo, čímž formace ztratila na polovině efektu.
Pražská čtveřice ke svému řemeslu používá jen mixážní pult, počítač, bicí a kytary. Když se Howska DC za svým synth-pultíkem nudil, hodil si okolo krku jednu ze tří kytar, aby živým zvukem dokreslil elektroniku. Deska Beat Safari se pyšní světovými zvuky a nápady, s angličtinou už to tak skvělé bohužel není. Právě ona „česká angličtina“ sráží kvalitu kapely, což je vůči dobrým hudebním nápadům nefér. Sympatičtí breakbeaťáci projeli album poctivě, přihodili dokonce i jednu novinku, o níž prohlašují, že je to nejlepší, co kdy napsali.
Návštěvníci v polovině setu pochopili, že je nikdo z kapely neukousne, a tak přišli blíž k pódiu a začali tančit. A jak! Fandové dali průchod svým vášním a díky volnému místu se okolo sebe rozháněli divokými tanečními kreacemi. Vystupující začali odměňovat čím dál hlasitějším potleskem, takže se „pneumatiky“ mohli uděkovat k smrti. Vyhlásili, že pracují na nové desce, jež by měla vykouknout do světa showbusinessu do konce roku.
Kapela v pátek zahrála pro komornější skupinu lidí, avšak jejich energie a chuť vystupovat se nadále drží při plné síle. Jen to příště chce okolo akce udělat větší humbuk a přivést si vlastního zvukaře…
GALERIE
Le Pneumatiq