Na výstavě jsou zastoupena díla celého spektra uměleckých médií. „V prostorách Památníku národního písemnictví na Hvězdě vystavujeme obrazy, kresby, koláže, fotografie, magnetofonové záznamy i videoprojekce. Kromě výtvarného umění jsou zastoupena také literární díla včetně básnických sbírek, které vycházely v samizdatu,“ uvedl kurátor výstavy Stanislav Dvorský.
Jan Švankmajer o surrealismu:
„Já ho neberu jako umění, pro mě je honěním se za principem slasti. Tím impulsem není estetické cítění nebo umělecké cítění, ale prostě touha. Má úplně jiné zdroje, je do toho zapracováno dětství, erotismus…“
Reportáž Lucie Klímové
Některá díla jsou vystavena poprvé. „Významný je například soubor sborníků Objekt 1-5. Kuriozitou je také 1. sborník surrealistické poezie z roku 1949, který byl tehdy vydán v nákladu 100 kusů, ale do dnešní doby se dochoval jen jeden jediný exemplář,“ prozradil kurátor.
Mezi vystavovanými autory je například výtvarník Libor Fára, malíř Mikuláš Medek, básník Egon Bondy nebo Jan Švankmajer, jehož krátké filmy se budou na výstavě promítat. „Kromě děl a vitrín se sborníky výstavu doprovázejí také materiály teoretiků umění. Zejména pak Vratislava Effenbergera, kolem kterého se po smrti básníka Karla Teigeho formovali další surrealističtí autoři,“ doplnil Dvorský.
Výstava neopomíjí ani období normalizace nebo samotný závěr tohoto uměleckého období v 80. letech, kdy byla stěžejní zejména činnost obnovené surrealistické skupiny. „Cílem expozice je návštěvníkům představit komplexní obraz surrealismu, který v té době mohl existovat jen takřka v podzemí, zcela mimo oficiální kulturu,“ dodal Dvorský.
Rozsáhlá expozice dokumentů a děl od desítek malířů, básníků a teoretiků bude v letohrádku Hvězda veřejnosti k dispozici od 9. června do 30. října.
