Praha / New York - „Nebylo to žádné hluboké umělecké dílo, možná to nebylo ani legální, ale byl to zajímavý příklad toho, co pro mě, jako člověka zvenčí, činí české umění zajímavé,“ prohlásil o akci umělecké skupiny Ztohoven, která se před čtyřmi lety nabourala do vysílání České televize, hlavní umělecký kritik deníku The New York Times Michael Kimmelman. České umění je trochu oddělené od umění ve zbytku Evropy, nicméně jeho úroveň je velmi dobrá, domnívá se.
Kritik z New York Times: Zajímavé umění? Výbuch v ČT
„Snaha o zachování globální identity a přitom možnost umělců mít globální publikum, to je to nejzajímavější za posledních dvacet let,“ poznamenal k české kulturní scéně Kimmelman, který si minulý týden odskočil do Prahy z Berlína, kde nyní působí.
S českým uměním se za svou mnohaletou praxi uměleckého kritika setkal několikrát, v rozhovoru pro ČT24 padla zmínka o dvou „setkáních“ - o výstavě českého kubismu v New Yorku v roce 1993, o níž Kimmelman napsal, že se snaží vrátit Česko na mezinárodní kulturní mapu, a o už zmíněném projektu skupiny Ztohoven, jenž o 14 let později mezinárodní pozornost vzbudil.
Rozhovor s Michaelem Kimmelmanem (zdroj: ČT24)
Členové umělecké skupiny se nabourali do vysílání pořadu ČT Panorama a „odvysílali“ v něm simulovaný atomový výbuch v Černém Dole. Poté zveřejnili manifest, v němž uvedli, že svým činem chtěli upozornit na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový.
„Pro mě, jako člověka zvenku, to bylo takové zajímavé okénko, kterým jsem nahlédl do toho, jak kultura produkuje něco naprosto zvláštního. Mystifikace sama o sobě má samozřejmě dlouho tradici, ale zde byl velice konkrétní český nápad, jak využít humoru a triku ve vztahu k umělecké formě a ve vztahu k politicko-sociálnímu komentáři,“ domnívá se Kimmelman. Jeden ze svých článků mimo jiné věnoval také českému humoru v kontextu politického protestu.
Michael Kimmelman - hlavní umělecký kritik deníku The New York Times. V rámci své publikační činnosti se zabýval tvorbou umělců, k nimž patří Richard Serra, Michael Heizer, Lucian Freud, Raymond Pettibon nebo Matthew Barney a architekti Shigeru Ban, Peter Zumthor a Oscar Niemeyer. V současné době žije v Berlíně, kde působí jako zahraniční komentátor. Pravidelně přispívá do zahraniční rubriky deníku The New York Times články o aktuálních tématech evropské kultury a společnosti.
Propojení sociogie, politiky a kultury je také to, co ho v současné době nejvíce zajímá. „Měl jsem za to, že je užitečné čas od času změnit pole působniosti, a také jsem měl pocit, že umělecký svět se začal příliš soustředit na peníze a redukoval se, protože je to velký svět, ale ambice a smýšlení jsou malé,“ vysvětlil, proč uměleckou kritiku rozšířil o další aspekty.
„Zpravodajství ne vždy hovoří tolik o tom, jak lidé žijí, jak smýšlejí, jak se cítí,“ dodal. „Kulturou a uměním můžete nahlížet na politický život, na život společnosti.“
Hackerský útok na program Panorama, který pro Českou televizi připravuje firma Sitour. Umělecká skupina Ztohoven se napojila na kameru snímající krajinu a pomocí počítače do záběru dodělala jaderný výbuch.