Výstava skláře a pedagoga Mariana Karla patří k těm, kterými se vystavovatel může bez uzardění chlubit. Muzeum Kampa se jí hrdě hlásí k mnohaleté spolupráci s tímto umělcem, jehož díla dlouhodobě zdobí nejen nádvoří galerie (skleněné řečiště světelného horizontálního vodního proudu se splavem), ale i střechu domu (zbytečně diskutovanou skleněnou věžní krychlí). Tentokrát nabídlo autorovi velmi kvalitní výstavní prostor, jehož možností s chutí využil. Potkáme jeho objekty tedy nejen v přízemním sále, respektive dvousálí, ale také v patře, a dokonce korunují svrchní kovovou deformovanou krychlí ve skelněné ohradě výstavní terasu.
Marian Karel: Průniky
Objekty, kterými Karel vstupuje do výstavního prostoru, lze chápat jako díla pokoušející naše ustálené režimy vnímání na straně jedné, jako hold ušlechtilému materiálu a tvaru na straně druhé. Současně si vždy znovu uvědomíme autorovu posedlost při práci (ale možná by se někdy dalo říci milostnému poblouznění) se světlem. Navíc v něm chtě nechtě musíme akceptovat velkého Tvůrce (všimněte si velkého prvního písmena) – vytváří totiž, pokoušejíc se měnit platné základní zákony o hmotě a světle, nové, nečekané prostory, mění naše představy o hmotnosti, energii a zejména o pronikání nejrůznějších, často cizorodých prvků. Tady ztrácí pokoru a úctu, vytvářejíc nové konstrukty, které citlivé diváky zarážejí, udivují, zneklidňují.
Jeho až architektonická práce se sklem nese zajímavé a vzrušující poselství. Můžeme tedy zadumaně postát a zkoumat jeho „průniková“ díla, která mají v sálech dostatečný prostor a přesně vykomponované umístění. Patří k nim ocelová deska, zborcený sloup, iluzivní krychle či jehlan. Jednoduché názvy sice stručně konstatují vizuální tvarové východisko, vždy však přinášejí Karlovu další dimenzi, vizi, deformaci, nové přeformátování.
Ta druhá skupina, pracujíc zdánlivě s klidným výrazem, je vytvářena často velmi ušlechtilými a základními tvary, které jsou však ozvláštněny nejen dokonalostí, ale skrytou deformací, vypouklinou, navíc pak případným poselstvím. V této skupině můžeme obdivovat ovoid, válec nebo neuvěřitelnou kaabu, která Vás přinutí k hlubšímu zamyšlení pro svoje jednoznačně čitelné aktuální poselství.
Průniky jsou ukázkou kurátorského mistrovství, místem, kde je možné vidět možná nejzajímavějšího skláře české současnosti. Buďme Muzeu Kampa za tuto možnost vděčni, doufejme pak, že se řada Karlových děl dostane i tam, kde jim to opravdu sluší - do volného městského prostoru, kde mají sílu na to, aby zdobily naprosto současnou výtvarnou řečí místa, kde žijeme nebo, možná v této rozhárané době, kde bychom chtěli žít.
Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 2,
Praha 1 – Malá Strana, Otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Výstava potrvá 30. listopadu.