Marian Karel: Průniky

Výstava skláře a pedagoga Mariana Karla patří k těm, kterými se vystavovatel může bez uzardění chlubit. Muzeum Kampa se jí hrdě hlásí k mnohaleté spolupráci s tímto umělcem, jehož díla dlouhodobě zdobí nejen nádvoří galerie (skleněné řečiště světelného horizontálního vodního proudu se splavem), ale i střechu domu (zbytečně diskutovanou skleněnou věžní krychlí). Tentokrát nabídlo autorovi velmi kvalitní výstavní prostor, jehož možností s chutí využil. Potkáme jeho objekty tedy nejen v přízemním sále, respektive dvousálí, ale také v patře, a dokonce korunují svrchní kovovou deformovanou krychlí ve skelněné ohradě výstavní terasu.

Objekty, kterými Karel vstupuje do výstavního prostoru, lze chápat jako díla pokoušející naše ustálené režimy vnímání na straně jedné, jako hold ušlechtilému materiálu a tvaru na straně druhé. Současně si vždy znovu uvědomíme autorovu posedlost při práci (ale možná by se někdy dalo říci milostnému poblouznění) se světlem. Navíc v něm chtě nechtě musíme akceptovat velkého Tvůrce (všimněte si velkého prvního písmena) – vytváří totiž, pokoušejíc se měnit platné základní zákony o hmotě a světle, nové, nečekané prostory, mění naše představy o hmotnosti, energii a zejména o pronikání nejrůznějších, často cizorodých prvků. Tady ztrácí pokoru a úctu, vytvářejíc nové konstrukty, které citlivé diváky zarážejí, udivují, zneklidňují.

Jeho až architektonická práce se sklem nese zajímavé a vzrušující poselství. Můžeme tedy zadumaně postát a zkoumat jeho „průniková“ díla, která mají v sálech dostatečný prostor a přesně vykomponované umístění. Patří k nim ocelová deska, zborcený sloup, iluzivní krychle či jehlan. Jednoduché názvy sice stručně konstatují vizuální tvarové východisko, vždy však přinášejí Karlovu další dimenzi, vizi, deformaci, nové přeformátování.

Ta druhá skupina, pracujíc zdánlivě s klidným výrazem, je vytvářena často velmi ušlechtilými a základními tvary, které jsou však ozvláštněny nejen dokonalostí, ale skrytou deformací, vypouklinou, navíc pak případným poselstvím. V této skupině můžeme obdivovat ovoid, válec nebo neuvěřitelnou kaabu, která Vás přinutí k hlubšímu zamyšlení pro svoje jednoznačně čitelné aktuální poselství.

Průniky jsou ukázkou kurátorského mistrovství, místem, kde je možné vidět možná nejzajímavějšího skláře české současnosti. Buďme Muzeu Kampa za tuto možnost vděčni, doufejme pak, že se řada Karlových děl dostane i tam, kde jim to opravdu sluší - do volného městského prostoru, kde mají sílu na to, aby zdobily naprosto současnou výtvarnou řečí místa, kde žijeme nebo, možná v této rozhárané době, kde bychom chtěli žít.

Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 2,
Praha 1 – Malá Strana, Otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Výstava potrvá 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně má snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 16 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...