Praha – Výstava Střeva měst byla otevřena v Národní technické knihovně. Autoři projektu srovnávají temné prostředí kanalizačních stok různých evropských metropolí a zároveň chtějí upozornit, že i tajemné podzemní prostory mají svou kulturní hodnotu. Pojímají kanalizaci jako umělecký unikát. Projekt pomocí fotografií a maleb ukazuje, že kanalizace nejsou pouze místem splašků, ale že také mají neoddiskutovatelný význam pro městskou architekturu. Výstava potrvá do 31. prosince.
Střeva měst vyhřezla v NTK
Například bubenečská čistírna odpadních vod je také označována jako kanalizační palác nebo industriální podsvětí. Především však je budova symbol nejoriginálnější české architektury z počátku 20. století. Dnes se na unikátní prostory jezdí dívat lidé z celého světa. Mezi nimi i filmaři, kteří zde už natočili přes 180 filmů. „Jedním z nejzajímavějších období, kdy opravdu čistírna zažila jakoby 'ten pravý Hollywood', bylo natáčení seriálu Bídníci s Gérardem Depardieu,“ zavzpomínal ředitel čistírny Tomáš Věžník.
Architektura stok často bývá inspirací pro mnohé umělce. „Typ kleneb, který se používá u chodeb ve stokách, použil i Josef Pleskot u Jeleního příkopu na Pražském hradě,“ upozornil historik a autor konceptu výstavy Michal Janata.
Reportáž Ondřeje Moravce (zdroj: ČT24)
Expozice prezentuje kanalizaci nejen v urbanistických, ale i v kulturně-historických souvislostech. Těžištěm výstavy je prezentace nejvzácnější knihy o kanalizaci z historického fondu NTK Die Canalisation von Berlin od tvůrce urbanistické struktury německé metropole Jamese Hobrechta. Dále jsou zastoupena díla Viktorie Rybákové (alias Diamanta Popelky), Daniela Hrdého, Miroslava Urbana, Viktora Karlíka, Michala Cihláře a fotografa Jindřicha Špicnera, který prohlásil: „Na kanálech je krásných moc věcí, mimo jiné je to jejich romantický punc a tu a tam, neříkám, že vždycky, i skrumáže toho, co se v těch kanálech nalézá.“
Výstava Střeva měst vyrovnává tematický deficit fenoménu kanalizace. Kanalizování odpadních vod a splašků bylo nejen podivuhodným výtvorem inženýrského ducha 19. století, ale proměnilo prostorovou skladbu měst.
Součástí výstavy je katalog, který přináší text o kanalizaci a dobové kanalizační literatuře z historického fondu Národní technické knihovny a rozšířenou verzi výtvarné složky výstavy. „A protože kanalizace tvoří součást zaniklého i stále funkčního industriálního světa, zprostředkuje univerzum nehudebních zvuků česká legenda noise music Napalmed. Klastry do sebe spečených industriálních zvuků dokonce můžeme považovat za navázání na experimenty mikrointervalových tónin z dílny Aloise Háby, průkopníka čtvrttónových, šestitónových a dvanáctitónových soustav. Hudba Napalmed ukazuje, že hranice mezi hudebními a nehudebními zvuky je propustná,“ dodává Michal Janata.
Podle něho je výstava Střeva měst především výzvou určenou širší i odborné veřejnosti, aby věnovala tomuto podzemnímu protikladu nadzemní části měst tolik pozornosti, kolik tajemství tento labyrintický svět stále ukrývá.