Bloemfontein/Praha – Boj dobra proti zlu v knihách profesora staré angličtiny z Oxfordu okouzlil celé generace. V době, kdy lidé přestali věřit na velké příběhy, John Ronald Reuel Tolkien s jedním přišel, přinesl cosi důvěrně známého a přitom zcela nového. Do lidského odkouzleného světa vrátil ztracený romantismus. Objevil světu tajuplnou Středozemi s podivuhodnými hobity, elfy, čaroději, skřety, trpaslíky a černými jezdci.
Tolkien vrátil do odkouzleného světa romantismus
Tolkienův Hobit a Pán prstenů zakládaly žánr fantasy a fascinují i po sto dvaceti letech, které dělí současnost od autorova narození. Osudy obyvatel zvláštního světa se staly námětem uměleckých děl, knihy jsou analyzovány a stále se v nich nachází metafory, na jejich motivy vznikají básně a písničky, rodí se obrazy.
To bylo tak…
Jeho prvními publikacemi byly Slovník střední angličtiny a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř, teprve potom přišli hobiti. Jednoho letního dne na počátku 30. let seděl Tolkien ve své pracovně, kouřil dýmku a listoval v testech svých studentů. Najednou naškrábal na list papíru slova: V díře v zemi žil hobit. „Prostě mě to jen tak napadlo,“ komentoval později. A začal o něm přemýšlet.
S představou malého mužíčka o něm začal psát příběh, jenž pak vyprávěl dětem před spaním. Postupně přidával další a další, až nakonec vytvořil zcela nový svět s vlastní historií, jazykem, písmem, postavami, legendami a domovinou, kterou nazval Středozemě. První putování hobita Bilba Pytlíka za pokladem nazvané Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšlo v roce 1937 (česky poprvé 1979) a setkalo se s velkým ohlasem.
GALERIE
videogallery_190495
Přesto trvalo dalších šestnáct let, než se v roce 1953 objevil příběh o prstenu, který „vládne všem.“ Pán prstenů, ohromný a pomalu se rozvíjející příběh přímo před očima užaslých čtenářů. Okořeněný útržky ze starých písní, jež mají reálný historický základ. Ve Spojených státech a v západní Evropě se z něj záhy stal doslova kultovní text.
Hobit jako trhák letošního roku
Tolkienovy zfilmované příběhy vydělaly miliardy dolarů a posbíraly několik Oscarů. Trhákem letošního roku by se měl stát i nový snímek Hobit, který by měl do kin přijít v prosinci. „Předchozí filmy o Pánu prstenů dopadly velmi dobře a nevidím důvod, proč by Hobit měl dopadnout hůř,“ podotýká spisovatel a šéfredaktor literárního časopisu XB-1 Vlado Ríša. „Hobit je opravdu pohádka, čili boj dobra se zlem, což vždycky lidi přitahuje. Je to nádherný příběh, navíc zasazený do Středozemě, kterou Tolkien budoval celý svůj život. Každý, kdo si čte, může si svou fantazií dokreslovat to, co tam ještě nenapsal,“ doplňuje.
O Středozemi mluvil Tolkien jako o místě, kde prožil své dětství, čili nedaleko Birminghamu. „To je vlastně takový základ. Tam projížděly vlaky, které měly velšské nápisy, které byly nádherné, ale on je neuměl číst, což byla další věc, která povzbudila jeho fantazii a začal si vymýšlet vlastní jazyky,“ říká Ríša s tím, že jako jazykovědec se později rovněž zabýval mýty, což se odrazilo i v jeho tvorbě: „Díky své práci měl krásné podklady, které dokázal neuvěřitelným způsobem využít.“
Podle Ríši je sám Tolkien předobrazem Hobita. Nesnášel cestování, neměl rád technické vymoženosti 20. století, nenáviděl televizi a kino. Miloval klid, svou dýmku a vyšívané vesty. „Když to vezmeme kolem a kolem, je to Hobit jak vyšitý,“ míní.
John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství prožil v Sareholu poblíž Birminghamu. Láska k jazykům, krásným slovům a jejich zvuku jej dovedla až ke starým příběhům. Stal se odborníkem na severské ságy. Na Oxfordu vystudoval staroanglickou literaturu a jazyk. Pán prstenů slavil úspěchy i na filmovém plátně v podobě trilogie Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Poslední z nich získal 11 Oscarů a jako jeden z mála filmů na světě vydělal přes miliardu dolarů.
Velký literát zemřel 2. září 1973 a zanechal za sebou řadu dalších knih a povídek. Osudy obyvatel Středozemě Tolkien vylíčil v knize Silmarillion (1977, česky poprvé 1992), jejíhož vydání se ale nedožil. Patrně největší půvab Tolkienovy tvorby spočívá v jisté nevyslovenosti. Vždy je více skryto než zjeveno. Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, kde je pochován on a jeho žena, jsou u jejich jmen vytesána i jména Beren a Lúthien.
K výročí Tolkienova narození připravilo nakladatelství Argo elektronické verze Hobita a celou trilogii Pána prstenů. Na závěr roku připravuje u nás doposud nevydanou knihu Legenda o Sigurdovi a Gudrún. Ve dnech 13.–15. ledna se navíc uskuteční tradiční setkání fanoušků jeho díla, součástí akce budou hudební vystoupení, přednášky, semináře a mnoho dalšího.