Fotografie, které mají chybu

Praha – Lomo, původně nedokonalé kompaktní fotoaparáty sovětské výroby, se právě pro chyby v zobrazení staly na počátku 90. let hitem a vyvolaly retrománii lomografie, jak se snímky pořízené jejich prostřednictvím nazývají. Do konce ledna je vystavuje pražská Galerie/CZD.

Foťáky Lomo málokdy zachytí skutečnost takovou, jaká opravdu je. Prolínají do sebe záběry, zabarvují je do různých odstínů nebo nechávají na okrajích snímků černé skvrny. „Je paradoxně zajímavé, že dělají takové chyby, až to vypadá dobře,“ poznamenala jedna z vystavujících fotografek Karol Koštialová.

Některé přístroje mají až devět čoček, pomocí nichž se obraz rozloží do více oken, jiné se točí okolo vlastní osy a vytvářejí tak netradiční panoramata. Základní návod pro lomografy zní: Nepřemýšlej a foť!

Ti, kteří si Lomo oblíbili, zjednodušeně tvrdí, že umělcem není člověk za hledáčkem, ale samotný přístroj. „Lomo je kouzlo okamžiku, vy do toho můžete vstupovat pouze svou náladou,“ vysvětlila kurátorka výstavy Jana Mattasová.

Podle stránek organizace Czechdesign, která Galerii/CZD provozuje, chce výstava nazvaná Analog in the City ukázat, že lomografie není jen „nadšené střílení snímků od boku“, ale že některé lomografické snímky mohou být stejně silným a estetickým zážitkem a mají stejně vysokou výtvarnou úroveň jako fotografie vytvořené tradičním přístupem.

Poetika nedokonalých fotoaparátů koneckonců oslovila i některé známé fotografy, například Miroslava Tichého, který se proslavil snímky ze svých podomácku vyrobených fotoaparátů.