Praha – Počátek 21. století nebyl pro Star Trek příznivý. Kdysi atraktivní fenomén ztrácel diváky v televizi i kinech a tvůrci se rozhodli pro radikální změnu. Přestali dál rozvíjet dějiny 24. století a s posledním – celkem už šestým – seriálem se obrátili do budoucnosti vzdálené podstatně méně – do 22. století. Nakonec však litovali. Seriál Enterprise měl nízkou sledovanost a zdálo se, že celý Star Trek definitivně pohřbil. Lukrativní značka však táhla i po „klinické smrti“, a tak se Star Trek nakonec úspěšně vrátil alespoň na plátna kin. Ve třetím a závěrečném nahlédnutí do historie Star Treku se kromě posledního seriálu a (dosud) posledního filmu podíváme také na další startrekovou tvorbu – romány, komiksy, počítačové hry a také filmy a povídky vytvářené fanoušky.
Star Trek a jeho zmrtvýchvstání
Minulá budoucnost
Výsledek filmu Nemesis jako by potvrdil upadající slávu Star Treku, který se po uzavření příběhů hvězdné lodi Voyager ještě jednou vrátil na televizní obrazovky, avšak v dosti odlišné podobě. Seriál Enterprise (teprve od druhé sezony nesl název Star Trek: Enterprise), který vznikal v letech 2001–2005, se obrátil do docela jiné doby než všechny předchozí Star Treky. Šel do minulosti toho, co už diváci poznali, dokonce i před příběhy s Kirkem – do 22. století. Tehdy ještě neexistovala Spojená federace planet, ale každý z jejích členských světů hrál sám za sebe – Země (byť už spojená) musela strpět politické vměšování Vulkánců do svého vesmírného programu, Vulkán byl zase na pokraji války s pozdějšími spojenci Andoriany. Do toho všeho se ještě pletli Klingoni i jiné národy a tvůrci se pokusili vše ještě zarámovat něčím, co označili jako časovou studenou válku – fakticky tedy zasahování několika stran z budoucnosti, které proti sobě štvou různé frakce v minulosti. Ambicí autorů seriálu bylo vrátit se do dosud nepoznané galaxie, kterou putuje nepříliš silná loď schopná jenom omezeně odolávat útokům cizinců, se kterými se setká – zkrátka opět vytvořit atmosféru původního Star Treku.
Jenomže se to nepovedlo. Částečně proto, že byli diváci zvyklí na docela jiné prostředí, částečně proto, že atmosféra 60. let se zkrátka obnovit nedá, částečně proto, že řada epizod byla špatná. Ostatně složení posádky už naznačovalo, že něco není v pořádku, oblíbenou postavou totiž byl kapitánův pes Porthos.
STAR TREK: ENTERPRISE (2001–2005)
- kapitán Jonathan Archer – Scott Bakula
- první a vědecká důstojnice T’Pol – Jolene Blalocková
- šéfinženýr Charles „Trip“ Tucker – Connor Trinneer
- bezpečnostní důstojník Malcolm Reed – Dominic Keating
- komunikační důstojnice Hoshi Sato – Linda Parková
- kormidelník Travis Mayweathor – Anthony Montgomery
- šéflékař Phlox – John Billingsley
Seriál nabral spád ve třetí sezoně, která se odchýlila od dosavadního epizodického vyprávění a přiklonila se ke stylu seriálu Deep Space Nine. Rozpoutala se válka s druhem Xindi, který se v rámci zmíněné časové studené války rozhodl zničit Zemi. Válka sice nebyla tak intenzivní jako proti Dominionu, ostatně na straně Země bojovala osamocená Enterprise, jednotlivé příběhy ale na sebe přímo navazovaly. Čtvrtá série potom volila kompromis, takřka neexistovaly samostatně epizody, ale jednotlivé části byly propojeny do více celků. Zejména v poslední sezoně se Star Trek: Enterprise vrátila ke stylu a úrovni vyprávění Star Treků z 24. století. Jenomže seriál od počátku trápil výrazný úbytek diváků. I přes změnu autorského týmu se nepodařilo zabránit dalšímu odlivu a po čtvrté sezoně z plánovaných sedmi byl seriál uzavřen. Závěrečnou epizodu navíc dodnes „nepřekousla“ řada fanoušků, které rozzlobilo takřka vše. Příběh nazvaný Takové jsou cesty (These Are the Voyages) je zasazen do doby přibližně pět let po předchozích epizodách, je vyprávěn retrospektivní formou a díky tomu se v něm objevují i dvě postavy z Nové generace.
Abramsovo vzkříšení
V roce 2005 Star Trek na dlouho skončil. Pro televizi od té doby už nevzniklo nic nového, ačkoli se nadále úspěšně vydávaly knihy, točily se více i méně amaterské filmy, vycházely také počítačové hry (viz níže), ale oficiální příběhová linie už se nikam nerozvíjela. Nakonec ale přišel s novým projektem režisér a producent J. J. Abrams, který si v minulém desetiletí udělal jméno zejména na seriálu Ztraceni (The Lost), a poté se rozhodl oživit Star Trek – nikoli však formou seriálu, nýbrž v podobě filmu. Ten však nebyl ledajaký. Místo aby navázal na dosavadní vyprávění z 24. století nebo rozpracoval tématiku, kterou nastolil seriál Enterprise, zamířil do 23. století, kde Star Trek začal – a vlastně ve známých kulisách sestavil úplně nové prostředí. Na plátno Abrams opět postavil hvězdnou loď Enterprise, Kirka, Spocka a McCoye i další členy jejich týmu a objevil se dokonce i kapitán Pike (přičemž kapitán April byl popřen). Bylo však třeba většinu postav přeobsadit. Vzhledem k časovému paradoxu, kdy hlavní padouch Romulan Nero (Eric Bana) přišel z konce 24. století (tedy doby krátce po posledním filmu s Picardovou posádkou), se mohl na plátně objevit Leonard Nimoy v roli Spocka z budoucnosti. Představoval pojítko s dosavadními Star Treky, zatímco Spockovu mladší inkarnaci vytvořil Zachary Quinto. Spolu s ním se ve Star Treku představily i další herecké hvězdy své doby.
STAR TREK (2009)
- James T. Kirk – Chris Pine
- Spock – Zachary Quinto/Leonard Nimoy
- Leonard McCoy – Karl Urban
- Montgomery Scott – Simon Pegg
- Hikaru Sulu – John Cho
- Nyota Uhura – Zoe Saladanová
- Pavel Chekov – Anton Yelchin
- Christopher Pike – Bruce Greenwood
- Nero – Eric Bana
Už zájem herců o role naznačoval, že návrat Star Treku bude úspěšný – a skutečně úspěšný byl. Jedenáctý film svými zisky hravě předčil všechny předcházející snímky, dostal dokonce Oscara za masky a hlavně nikdo nezaváhal ani okamžik, když se začalo hovořit o pokračování.
Některé ortodoxní fanoušky samozřejmě Abramsův snímek zklamal – dílem svým zběsilým tempem, které vůbec nepřipomínalo dosavadní Star Treky, dílem svým „pokřivením“ světa Star Treku, když byla spuštěna Enterprise podstatně později než tomu bylo ve starém seriálu, případně tím, že se kromě starého Spocka ve Star Treku nevyskytl také starý Kirk (což ovšem rozezlilo zejména Williama Shatnera, který by se byl rád ještě jednou vrátil na stříbrné plátno), případně že nezazněla dříve slíbená věta o Picardovi, který měl k útěku hlavního padoucha do 23. století také přispět. Abrams nad touto kritikou mohl mávnout rukou, ačkoli by si ji měl alespoň poslechnout. Hlas fanoušků Star Treku už dokázal udělat divy, ostatně právě oni ukázali po roce 2005, že Star Trek ještě není na odpis.
První dáma Star Treku
Skutečným zosobněním Star Treku byla pro diváky Majel Barrettová-Roddenberryová. Ztvárnila postavy ze všech období a až do konce jedenáctého filmu zněl její hlas. Poprvé se objevila už v pilotu nejstaršího seriálu Star Trek, které ztvárnila bezejmennou první důstojnici. Poté hrála vrchní lodní sestru Chapelovou, v Nové generaci a Deep Space Nine se několikrát objevila v roli svéhlavé Lwaxany Troi. V animovaném seriálu potom dabovala postavu M’Ress. Kromě toho všeho namluvila lodní počítače v seriálech Nová generace, Deep Space Nine, Voyager a Enterprise i ve všech filmech s Picardovou posádkou a nakonec jejím hlasem mluvil počítač i v Abramsově Star Treku. Podílela se také na tvorbě několika epizod – jako o „první dámě Star Treku“ by se tak o ní bylo mluvilo, i kdyby se nebyla v roce 1969 provdala za Gena Roddenberryho.
Literární rozkoly
Star Trek ale zdaleka netvoří pouze šest seriálů a jedenáct filmů, ale mnohem více – romány, počítačové hry i amatérské filmy. Některé příběhy vznikly jako licenční produkce, jiné však „punc“ od Paramountu nemají. Protože se jednotlivá vyprávění často odlišují, vytvořilo se během času rozlišení „oficiality“ Star Treku na tzv. alfu, betu a gamu – viz wiki databáze Memory Alpha, Memory Beta, Memory Gamma a ST Expanded Universe Wiki. Alfa je to, co vychází přímo z dílny Paramountu, vyskytuje se v kině nebo televizi a je prohlášeno za oficiální (tedy seriály kromě animovaného a filmy, přičemž Abramsův film je považován za samostatnou příběhovou linii) plus to, co uvedli ve své Star Trek Encyklopedii Denise a Michael Okudovi – vrchní kontroloři kontinua Star Trek. Beta jsou potom všechna licencovaná díla, tj. literární díla vydávaná ponejvíce nakladatelstvím Simon and Schuster, počítačové hry a také různé hry na hrdiny (typu Dungeons & Dragons), které jsou však u nás takřka neznámé. Gama je potom zbytek – tedy fanouškovská tvorba, která sahá od krátkých veselých povídek přes romány (některé z nich byly dokonce knižně vydány) a freewarové hry až po seriály jako je Hidden Frontier nebo New Voyages.
První knihy s hlavičkou Star Trek se objevily v knihkupectvích už v 70. letech, když James Blish vydal povídkové zpracování všech dílů seriálu ze 60. let. Potom ale začala vznikat i samostatná literární produkce, která dosavadní příběhy rozvíjela a postupně vzniklo několik docela nových sérií odehrávajících se výhradně na stránkách knih (New Frontier nebo Starfleet Corps of Engineers). Později se dostalo i na seriály z 90. let, film Star Trek z roku 2009 nebo prostředí multiplayerové počítačové hry Star Trek: Online. Vznikly proto nikoli desítky, ale rovnou stovky románů, novel a komiksů z prostředí všech známých Star Treků, jejich kvalita se ovšem také pohybuje od naprostého braku až po výjimečně kvalitní příběhy. K tomu nejlepšímu patří tři série navazující na seriály z 90. let označené přídomkem Relaunch. Rozvíjejí příběhy jednotlivých postav po skončení seriálů – v případě Deep Space Nine tedy po skončení války s Dominionem a zmizení kapitána Siska, v případě Voyageru po návratu lodi na Zemi a povýšení kapitánky Janewayové na admirálku, v případě Nové generace navazují romány na film Nemesis a přibližují, jak se kapitán Picard vyrovnal s odchodem svého dlouholetého prvního důstojníka i dalších členů posádky (o jejich osudech potom pojednává samostatná knižní série Titan). Všechny Relaunch série včetně Titanu se propojily do apokalyptické trilogie Destiny (2008), která se věnovala rozhodujícímu střetu s Borgem a značně pozměnila rozložení sil v galaxii vzhledem ke zničení asi tisícovky lodí a několika desítek planet.
Je ale velká škoda, že ani období sérií Relaunch nedokázali „organizátoři“ Star Treku udržet jednotné a to přesto, že editoři knižního vydavatelství zprvu hovořili o vyšší „oficialitě“ nových románů. Nakonec se však vytvořily dvě paralelní příběhové linie – jednak ta, jejímž ústředním bodem je „borgská“ série Destiny, jednak ta, která spěje ke hře Star Trek: Online. Do obou je přitom nutné zakomponovat komiks Countdown, který popisuje události, které vedly ke vzniku reality, v níž se odehrává Abramsův film – v jehož realitě se přitom vytváří ještě třetí startreková linie. K tomu nelze opomenout tzv. shatnerverse – sérii románů, které sepsal představitel kapitána Kirka William Shatner, pojednávají o Kirkově oživení po filmu Generace a jeho dalším životě ve 24. století, který je však místy v drobném rozporu se zbylými uvedenými liniemi. Přestože Star Trek rád pracuje s představou paralelních vesmírů, začíná těch „oficiálních“ být už trochu moc…
Počítačové hry s hlavičkou Star Treku nikdy neudělaly příliš velkou díru do světa, snad i proto, že takřka vždy zůstávaly v rámcích žánrů, které definovaly svou dobu. V 80. letech vycházely zejména textové adventury, větší úspěch však zaznamenaly až kreslené hry z počátku 90. let (25th Anniversary, Judgment Rise, A Final Unity). V polovině 90. let zažily boom hrané počítačové hry, resp. tzv. interaktivní filmy, čemu neušel ani Star Trek (zejména titul Borg s Johnem de Lancie, částečně také Harbringer). Na přelomu století vyšlo několik docela úspěšných vysokorozpočtových titulů s poutavými příběhy (dvoudílná realtime strategie Armada, rovněž dvoudílná akční hra Elite Force, akční adventura The Fallen) a také pozoruhodný „simulátor kapitána“ (Bridge Commander). Nejzajímavějším okamžik v oblasti startrekových počítačových her nastal v polovině minulého desetiletí. Firma Activision, která tehdy vlastnila práva pro vydávání interaktivních Star Treků, se pustila do tvrdé kritiky Paramountu. Těžko říct, co ji k tomu vedlo, protože práva obratem ztratila, ale vydavatelství pozoruhodně přesně pojmenovalo úpadek celého fenoménu: Zatímco ve druhé polovině 90. let, kdy se Activision nákladné licence domohla, se vysílaly souběžně dva seriály a co dva až roky měl premiéru nový film, na počátku 21. století zkomíral už jenom jeden seriál a na desátý film museli diváci čekat celé čtyři roky – aby bylo kvůli jeho neúspěchu odloženo natáčení dalšího snímku na neurčito… Nicméně Star Trek z počítačových obrazovek nezmizel, fanoušci se dočkali hry z prostředí jedenáctého filmu a předloni i Star Treku Online.
Velká a úspěšná série se dnes jenom stěží obejde bez merchandisingu. A tak se už od 60. let vyskytují doplňkové produkty všeho druhu – od vznešených modelů hvězdných lodí přes repliky komunikátorů, zbraní a uniforem a akční figurky hlavních postav až po otvíráky na lahve. Zejména na plastikových modelech je možné sledovat oblibu Star Treku – zatímco do konce 90. let byly modelů záplavy a modelářské firmy se o licenci Star Trek přetahovaly, v minulém desetiletí produkce takřka umlkla. Po roce 2009 se situace zase zlepšila, a tak dnes vychází několik nových modelů ročně včetně obřího modelu Kirkovy Enterprise v měřítku 1:350.
LITERÁRNÍ SÉRIE STAR TREK
- Enterprise: příběhy Enterprise NX-01 kapitána Archera ve 22. století
- Star Trek: příběhy lodí Enterprise a Enterprise-A kapitánů Aprila, Pikea, Kirka a Spocka ve 23. století
- Nová generace: příběhy lodí Enterprise-D a Enterprise-E kapitána Picarda ve 24. století; součástí je série TNG Relaunch s obměněnou posádkou (1. důstojník Worf, 2. důstojnice Kadohatová atd.)
- Deep Space Nine: dění na stanici DS9 a lodi Defiant s kapitánem Siskem ve 24. století; série DS9 Relaunch navazuje s obměněnou posádkou (kapitány Kirou, Vaughnem, Ro a Dax)
- Voyager: cesty lodi Voyager s kapitánkou Janewayovou ve 24. století; série VOY Relaunch navazuje po návratu k Zemi s obměněnou posádkou (kapitánem Chakotayem, 1. důstojníkem Parisem atd.)
- alternativní realtia: příběhy odvozené od filmu z roku 2009
- Vanguard: příběhy z Hvězdné základny 47 pod velením komodora Reyese v období klasického Star Treku
- Ztracená éra (The Lost Era): příběhy z období mezi klasickým Star Trekem a Novou generací
- Stargazer: dobrodružství lodi Stargazer, které velel kapitán Picard před Enterprise
- Nová hranice (New Frontier): cesty lodí Excalibur a Trident pod velením kapitánů Calhouna a Shelbyové v období Nové generace a TNG Relaunch
- Oddíl inženýrů Hvězdné flotily (Starfleet Corps of Engineers): příběhy lodi da Vinci pod velením kapitána Golda v období Nové generace
- Titan: vyprávění o prvním velení kapitána Rikera na lodi Titan s řadou postav ze série Nová gerace (poradkyně Troi, první důstojnice Valeová atd.)
- Klingon Empire: osudy klingonské lodi Gorkon pod velením kapitána Klaga
- Star Trek On-line: romány rozvíjející svět počítačové hry Star Trek on-line zasazené do období války s Klingony po roce 2409
- Zrcadlový vesmír (Mirror Universe): historie zrcadlového vesmíru představeného v klasickém seriálu a dále rozvíjeného v seriálu DS9
- Mnohovesmír/Myriad Universes: různé příběhy zasazené do různě „pokřivených vesmírů“ – odvozeno z teorie alternativních realit propagované zejména v seriálu Nová generace
- povídkové souboury, např. Strange New Worlds
Trek CZ
Star Trek – přinejmenším ten audiovizuální – přišel do Česka v roce 1994. Jako první se tématu chopila Nova, která v dubnu odvysílala filmy Khanův hněv a Pátrání po Spockovi a současně nasadila do vysílání tehdy čerstvou první řadu seriálu Deep Space Nine. Přes problematický překlad a dabing si Star Trek našel své příznivce – lépe řečeno rozšířil jejich řady. Lidé znalí fenoménu díky zahraničním televizím totiž už stihli přemluvit Českou televizi, aby se Star Treku chopila také. Stihla to ještě v roce 1994, když nejprve odvysílala nejstarší startrekový film a poté pustila první sezonu Nové generace. Právě na Nové generaci vyrostla první ryze česká generace diváků a fanoušků Star Treku, kteří potom udrželi seriály na obrazovkách České televize celé desetiletí. Zlatá éra českého Star Treku nastala po roce 1997, kdy ČT zakoupila další sezony Nové generace a střídavě se seriálem Voyager je pouštěla až do roku 2003. Po vleklých diskuzích došlo také na kompletní Star Trek ze 60. let, který ale svým ztvárněním a neaktuálním vyzněním řadu diváků odradil. Pro televizi byl starý Star Trek propadák a po jeho dokončení dala od vesmírných cest ruce pryč. V 90. letech byly na českých obrazovkách k vidění také první tři sezony série Deep Space Nine – kromě první sezony v podání Novy se na obrazovky dostaly také následující díly, které odvysílala tehdejší Premiéra. Vzhledem k tomu, že se Deep Space Nine řádně „rozjela“ až od čtvrté sezony, vzbudil v Česku seriál rozpačité reakce a na reprízu musel dlouho čekat. K té došlo až v roce 2011. V té době už byly seriály Star Trek doménou kabelových televizí, na kanálu AXN mohli diváci spatřit kompletní seriál Enterprise a později i celou Deep Space Nine, současně na specializovaném kanálu AXN Sci-fi běžely i další série. Navíc si na docela úspěšnou Novou generaci vzpomněla Prima, která seriál odvysílala v roce 2010 na kanálu Cool. Kromě hraných seriálů se díky Nově dostal na obrazovky také animovaný Star Trek, který však běžel pouze jednou a to ve druhé polovině 90. let.
Kromě televize se Star Trek objevil i v českých kinech. Jako první v nich v roce 1995 běžel snímek Generace, o dva roky později První kontakt, v roce 1999 Vzpoura a o rovné desetiletí později Abramsův film. Premiéra Star Treku: Nemesis byla naplánována na rok 2003, po relativním neúspěchu v Americe ji však distributor zrušil a snímek vyšel pouze na DVD. Dnes jsou všechny filmy k dispozici na DVD i BD, v minulosti se jich také příležitostně chopily televizní stanice, a tak mohli i televizní diváci vidět všech jedenáct filmů, avšak nikdy uceleně a některé snímky navíc pouze na placených kanálech.
V češtině vycházely i knihy Star Trek – ty dokonce předběhly oficiální audiovizuální produkci. Již v roce 1991 vydalo nakladatelství Práce společně s Bonus Press knihu nazvanou Příběhy kosmické lodi Enterprise. Jednalo se o výběr povídkových přepisů epizod klasického Star Treku od Jamese Blishe. O knihu byl zájem, a tak přišly další. Bonus Press (později Baronet) společně s nakladatelstvím Albert vydaly překlad dalších šesti samostatných románů z prostředí původního Star Treku a navíc románové přepisy prvních čtyř filmů. Souběžně začalo nakladatelství Egem po roce 1994 vydávat romány z prostředí Nové generace, šlo o nejkvalitnější literární díla z téměř 100 „novogeneračních“ próz, například romány Imzadi a Vendetta od Petera Davida nebo o Metamorfózy od Jean Lorrahové. Před přelomem tisíciletí se situace změnila – klasického Star Treku se chopilo nakladatelství Netopejr, které v šesti svazcích vydalo kompletní Blishovy povídky podle epizod televizního seriálu, navíc publikovalo románové verze posledních dvou filmů s Kirkovou posádkou a vydalo také několik samostatných románů. Současně začalo romány z prostředí Nové generace vydávat nakladatelství Laser Books. To jako jediné vydrželo u Star Treku dodnes, byť se počet vydávaných knih postupně snížil ze dvou až tří ročně na jednu za dva až tři roky. Zprvu vycházely všechny romány z prostředí Nové generace vydávané v Americe v číslované řadě a k nim začaly přibývat také obdobné příběhy z prostředí seriálů Deep Space Nine a Voyager. Některé tituly se ale setkaly s negativní odezvou kritiky i čtenářů, a tak začaly startrekové romány přicházet do českých knihkupectví sice napřeskáčku, ale zato pečlivě protříděné a pouze ty nejkvalitnější.
Co bude dál
„Alfa“ linie Star Treku zřejmě zůstane spjata s J. J. Abramsem. Ten už připravuje dvanáctý film (premiéra je plánována na rok 2013), avšak zda se také někdo pustí do seriálu, není jisté. S postavami z Abramsových filmů to asi nebude možné, na stříbrném plátně vystupují drahé holywoodské hvězdy. Nezbývá tedy než čekat, zda někoho něco napadne…
Zatím je možné těšit se na ohlášené romány, například na duologii Chain of Destiny, která má popsat osudy Tajfunského paktu, nebo na další příběhy z prostředí hry Online.