Bořivoj Zeman, král české filmové pohádky

Praha - Filmového režiséra a scenáristu Bořivoje Zemana, který se narodil 6. března 1912, nejvíce proslavily pohádky Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna či Honza málem králem. K oblíbeným patřily i jeho komedie Dovolená s Andělem a Anděl na horách nebo parodie na podřadné romantické kriminální příběhy Fantom Morrisvillu. Jako docent pražské FAMU a umělecký vedoucí jejího studia se rovněž věnoval pedagogické činnosti.

„Jako zakladatele filmové pohádky můžeme Bořivoje Zemana označit spíše ve smyslu symbolickém. Pohádkový žánr se totiž na plátna kin prodíral delší čas a značně svízelně. Celá meziválečná kinematografie totiž jako cílovou skupinu dětského diváka neidentifikovala, navíc zde byl vytvořen finanční limit. Tím pádem dětský film vlastně neexistoval. K realizaci ho posunula až zestátněná kinematografie, v jejímž rámci se opravdu Bořivoj Zeman Pyšnou princeznou neuvěřitelně trefil. I když její zrod nebyl snadný, protože nakonec je to pohádka, která oslavuje krále. V poúnorovém období postava krále neměla šanci. Dokonce na toto téma proběhla parlamentní debata, ale naštěstí se pohádka natočila a po premiéři ji vidělo osm milionů lidí, což je dodnes nepřekonaný rekord,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 Ivan Klimeš, vedoucí Katedry filmových studií FF UK. 

Rozhovor s Ivanem Klimešem (zdroj: ČT24)

Bořivoj Zeman měl schopnost ryze schématické budovatelské příběhy vyprávět a režírovat s nadhledem, takže narozdíl od svých kolegů vyráběl filmy, které i přes nespornou naivitu přežily a vysílaly se i v následujících desetiletích. Patřily mezi ně i veselohry s populárním hercem Jaroslavem Marvanem Dovolená s Andělem a Anděl na horách. Jejich hrdinou se stal nabručený revizor pražských dopravních podniků pan Anděl. V další komedii Páté kolo u vozu věnované lidským vztahům v rodině a postavení starých lidí ve společnosti využil režisér zralého herectví Zdeňky Baldové.

„Zeman byl vynikající žánrový režisér, který sice nikdy nezískal punc uměleckého režiséra typu Františka Vláčila, ale koneckonců Pyšnou princeznu viděli všichni, Markétu Lazarovou nikoli. Oba typy režisérů do filmové kultury patří. Po roce 1968 natočil už jen dva filmy - Ženy v ofsajdu a Honza málem králem a nezařadil se do normalizační garnitury,“ dodal Klimeš. Z oblasti hraného filmu se Zeman v té době stáhl a věnoval se pedagogické práci jako docent pražské FAMU a umělecký vedoucí jejího studia.

  • Bořivoj Zeman / Šíleně smutná princezna zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336114.jpg
  • Bořivoj Zeman / Fantom Morrisvillu (Waldemar Matuška) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336122.jpg
  • Bořivoj Zeman / Pyšná princezna zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336108.jpg
  • Bořivoj Zeman / Pyšná princezna (Vladimír Ráž) zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336112.jpg

Zeman se po ukončení středoškolských studií stal řadovým úředníkem a nudu kancelářské rutiny zaháněl psaním námětů a scénářů ke krátkým filmům. V roce 1936 se zúčastnil soutěže filmového studia, na jejímž základě byl přijat jako scenárista do ateliérů v Hostivaři. Později přešel do Zlína, kde až do konce druhé světové války pracoval jako scenárista i režisér krátkých filmů. Do světa hraného filmu pronikl snímkem Malá historie z roku 1946. Zemřel v prosinci 1991 ve věku 79 let.