Praha - Černobílé fotografie průmyslových krajin z různých částí světa vystavuje ode dneška Galerie Rudolfinum. Devět desítek snímků vytvořili od 60. do 80. let manželé Bernd a Hilla Becherovi, kteří se systematické dokumentaci dolů a hutí, vysokých pecí, plynojemů, vodojemů či vápenek věnovali více než 40 let.
I industriální krajiny mohou být krásné
„Sami Becherovi označují své fotografie jako industriální krajiny, jde o typ obrazu, v němž nejde o zobrazení jednotlivých staveb, ale o situovanost provozů těžkého průmyslu v jejich urbánním a krajinném kontextu. Základem projektu jsou díla, která vznikala v Porúří v 60. letech. Z dnešního pohledu zachytili Becherovi mizející či zmizelý svět, i když původní koncept s 'mizením' nepočítal,“ řekl ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.
Fotografie z Porúří doplnily snímky ze Severního Porýní-Vestfálska, z Velké Británie, Francie a USA tak, aby vyzněl jazyk industriální architektury, jak se během jednoho století vyvíjel bez ohledu na hranice.
Reportáž Terezy Radvákové (zdroj: ČT24)
Becherovi fotografovali průmyslové objekty v době, kdy tyto ještě nebyly objektem zájmu fotografů. Vytvořili jakousi typologii průmyslových staveb, imaginární muzeum průmyslové architektury 20. století s kořeny ve století devatenáctém. Stavby v prezentovaném souboru zachycovali vždy ze stejného úhlu, ve stejném ročním období, za stejných světelných podmínek a bez asistence lidských postav.
Z 90 procent dnes fotografované objekty už nestojí. „Je ale v povaze těch staveb, že jsou dočasné,“ uvedla Becherová. Dodala také, že dokumentace průmyslových staveb, něčeho, co mizí, byl jen vedlejší efekt jejich práce. „Hlavně nás zajímalo, jak vypadají, není to vlastně architektura, protože nemají estetické nároky, daly by se označit za antiarchitekturu,“ řekla.
- Zeche Fritz-Heinrich, Essen, 1976 zdroj: Galerie Rudolfinum
- Gutehoffnungshütte, Oberhausen, 1969 zdroj: Galerie Rudolfinum
Bernd (1931 až 2007) a Hilla (1934) Becherovi jsou považováni za průkopníky konceptuální fotografie, kteří zásadně ovlivnili celou generaci německých fotografů. Koncepci výstavy připravil Heinz Liesbrock a pražská galerie ji uspořádala ve spolupráci s muzeem Josefa Alberse v německém Bottropu.
Zároveň byla v Malé galerii otevřena výstava velkoformátových fotografií Shirany Shahbazi z Teheránu, která žije a pracuje v Curychu. Autorka v poslední době kombinuje barevná a černobílá zátiší z geometrických útvarů nebo předmětů inspirovaných holandskými zátišími 17. století, jako jsou květiny a různé typy přírodnin, s fotografiemi ze svých starších cyklů, především portréty a krajinami.
- Shirana Shahbazi - Kompozice 12 zdroj: Galerie Rudolfinum
- Shirana Shahbazi - Kompozice 01 zdroj: Galerie Rudolfinum
Shahbazi zde expresivním, a přesto věcným způsobem vypráví jeden ze stěžejních příběhů umění: cestu obrazu od hyperrealistického napodobení skutečnosti ke geometrické abstrakci a nepředmětnosti. „Díky osobitému přístupu k tématu můžeme její práci vnímat jako jeden z opačných pólů světa konceptuální fotografie, který reprezentuje souběžná výstava Bernda a Hilly Becherových ve velkých sálech Rudolfina,“ uvedl kurátor výstavy David Korecký.