Mayovky jsou pro nostalgické rodiče. Děti bere Potter

Praha - Přestože se mayovky a klasická dobrodružná literatura dostávají na okraj čtenářského zájmu, nakladatelé a knihkupci je stále zařazují do svých edičních plánů. Ani 100 let po smrti německého romanopisce Karla Maye tak z povědomí lidí nezmizely příběhy indiánského náčelníka Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda. Dnešní mládež ale dává přednost kouzelníkovi z Bradavic a raději než na Divoký západ se vydává do apokalyptického světa budoucnosti v současném knižním hitu Hunger Games.

„I dnes se najdou malí čtenáři, kteří v mayovkách nacházejí kouzlo, které tam viděli třeba jejich rodiče. Harry Potter je ale samozřejmě mnohem oblíbenější, protože číst příběhy kouzelníka z Bradavic je mnohem víc v kurzu,“ poznamenala mluvčí knihkupectví Neoluxor Zuzana Turňová.

V současnosti je na pultech knihkupectví asi dvacítka Mayových knih, mezi nimi především trilogie o Vinnetouovi a série Třemi díly světa. Nová vydání jsou dnes oproti kultu 60. let, kdy Mayovy příběhy zpopularizovaly slavné filmové adaptace, už jen občasná.

Jan Koten, znalec Mayova života a díla: „Mayovky u nás vycházejí už 124 let. Nemyslím, že se takového věku dožije Harry Potter. Jinými slovy Harry Potter vyhrál bitvu, ale válku vyhrává Karel May.“

Mayovky vycházejí, i když mladé čtenáře netáhnou

Boj o kompletizaci české podoby mayovek vede brněnské nakladatelství Návrat. „Pro mladé už je May pomalý, skoro směšný. Mayovky dnes kupují lidé nad padesát,“ tvrdí nakladatel Radomír Suchánek. Návrat vydal od roku 1991 na devět desítek Mayových originálních, spisovatelem autorizovaných textů. Letos by měly vyjít dva svazky románu Divokým Kurdistánem.

Historie vydávání mayovek v Česku sahá do roku 1888, kdy nakladatel J. R. Vilímek otiskl román Syn lovce medvědů. Šlo o vůbec první český překlad Mayova díla. Za první republiky vydalo více než 40 Mayových knih nakladatelství Toužimský a Moravec. Jejich mayovky s ilustracemi Zdeňka Buriana patří podle znalců dodnes k nejkrásnějším na světě.

Potomci nakladatelů ve vydávání pokračují. „Protože ale dnešní mladí chtějí číst jiná dobrodružství, například fantasy či válečnou literaturu, anebo třeba nečtou vůbec, nutně musíme na tuto změnu reagovat,“ podotknul Michal Moravec. I přesto ale jeho nakladatelství chystá v dubnu Mayovy povídky z Afriky a Asie pod názvem Různá dobrodružství.

Maye nahradila fantasy

Po druhé světové válce nastal ve vydávání mayovek útlum, May byl prohlášen za „brakového tvůrce“ a jeho knihy zmizely z trhu. Až v roce 1958 vrátilo autora do povědomí českých čtenářů nakladatelství Albatros, když znovu vydalo Syna lovce medvědů. Právě tento titul s Burianovými ilustracemi je zatím poslední mayovkou, kterou Albatros loni na podzim vydal.

„Obliba mayovek v 50. až 80. letech stála na tom, že romantický hrdina, který v exotickém prostředí překonává překážky a zabraňuje nespravedlnosti, byl velmi vzdálený běžné socialistické realitě a tyto knihy sloužily jako únik do jiných světů. Tuto funkci dnes převzala fantasy literatura,“ míní Radka Potměšilová z Albatros Media.

Vinnetou (Pierre Brice)
Zdroj: ČT24

Mayovy romány, původně určené mládeži, dnes kupují spíše sběratelé. „Zájem čtenářů odpovídá světovým trendům a mayovky jsou dnes spíše nostalgickou četbou,“ uvedla Turňová, podle které ale mohou tento trend kdykoliv změnit nové filmové adaptace. Jestliže ještě před pár lety vítězil nad Vinnetouem Harry Potter, dnes všemu vévodí hrdinové z trilogie Hunger Games americké spisovatelky Suzanne Collinsové.

I přesto se mayovky v knihovničkách dědí z generace na generaci. Některé situace z Mayových knih či hlášky z filmů přešly do obecné mluvy. Například indiánské „howgh“ bývá používáno jako ukončení konverzace. Filmové kulisy bývají častým místem turistických zájezdů. Fanoušci Karla Maye a jeho dobrodružství se pravidelně scházejí, mají webové stránky, pořádají výstavy.