Praha - Jako jeden z mála literátů uspěl spisovatel Michal Viewegh i v zahraničí. Je autorem řady domácích bestsellerů, na svém kontě má přes dvě desítky knih, řadu překladů i několik filmů podle svých předloh. V posledních letech Viewegha kromě literatury a filmů zviditelnil i jeho boj s bulvárními médii. Před několika lety inicioval petici umělců proti údajným nevybíravým praktikám českého bulvárního tisku, se kterým se i soudí.
Báječná léta Michala Viewegha
První kniha s názvem Názory na vraždu vyšla Vieweghovi v roce 1990 a zůstala kritikou téměř nepovšimnuta. Zato kniha druhá, Báječná léta pod psa (1992), vzbudila nadšení a její prodej výrazně překonal 100 000 kusů (za hranici českého bestselleru je považováno 10 000 prodaných kusů). Více než stotisícový prodaný náklad měly podle odhadů i další Vieweghovy knihy - Výchova dívek v Čechách, Román pro muže a Biomanželka. Podle nakladatele Martina Reinera, který nedávno vydal zatím poslední Vieweghův román Mafie v Praze (2011), se doposud prodalo mezi jedním a jedním a půl milionem Vieweghových knih.
Zatímco u čtenářů se Vieweghovy čtivé romány a povídky těší dobré pověsti, někteří kritici jeho styl nemají v oblibě. Často také poukazují, že jeho novější díla nedosahují úrovně románu Báječná léta pod psa, který i kritika přijala nadšeně. „Ten román je takové moje bingo: vyhrát mohl leckdo, ale padlo to na mě… Prostě ať chci nebo ne, je to pro mě skutečně kniha osudová,“ řekl Viewegh v jednom z rozhovorů o knize, která je v podstatě autobiografií. Tento román, v němž hlavní hrdina Kvido, ať již jako přemoudřelé dítě či dospívající mladík, s humorem a nadhledem glosuje události své rodiny v době normalizace, byl nejen úspěšně zfilmován, ale dočkal se i divadelní adaptace.
GALERIE
Báječná léta pod psa
Filmovou podobu má již sedm Vieweghových knih (a chystají se další), filmy většinou patří k divácky nejúspěšnějším. Velkou návštěvnost měly například snímky Účastníci zájezdu a Román pro ženy. Divadelní adaptace se dočkaly i Román pro ženy a Biomanželka. V roce 2009 měla v brněnském Národním divadle premiéru jeho hra Růže pro Markétu.
Kromě Česka se Viewegh jako jeden z mála domácích spisovatelů prosadil i v zahraničí. Jeho knihy byly přeloženy do 23 jazyků a jen v němčině už má osm titulů. Zahraniční prodeje sice nejsou nijak závratné, i díky nim však je Viewegh jedním z mála zdejších spisovatelů, kteří se pohodlně uživí psaním beletrie. To především proto, že vydává zhruba jednu knihu ročně, má tisíce čtenářů a také nadstandardní postavení u nakladatelů, když dostává až 20 procent z prodaného výtisku.
Michal Viewegh
se narodil 31. března 1962 v Praze, dětství však prožil ve středočeské Sázavě, kde jeho otec pracoval v tamní sklárně. Nedokončil studium Vysoké školy ekonomické, nějaký čas se živil jako vrátný. Později vystudoval češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté, co krátce učil na základní škole, se stal redaktorem v nakladatelství Český spisovatel. Po úspěchu svých prvních knih se v roce 1995 začal živit pouze psaním. Držitel ceny Jiřího Ortena (1993) a ceny Magnesia Litera (2005) Viewegh žije s manželkou Veronikou střídavě v Praze a v Sázavě. Má tři dcery.