Praha - Pražské kino Světozor hostí ode dneška výstavu prací výtvarníka Jiřího Hilmara, jež se koná v rámci cyklu Zlatá éra československého filmového plakátu. Mezi vystavenými pracemi jsou mimo jiné originály slavných plakátů k filmům Bláznivý Petříček, Poklad na Stříbrném jezeře nebo Velká nevěra. Hilmarova autorská výstava je už patnáctým pokračováním tohoto výstavního cyklu.
Filmové plakáty jako umělecká díla v podání Jiřího Hilmara
Pražská expozice je vůbec první, která představuje tvorbu Jiřího Hilmara, jenž patří k výrazným autorům československého filmového plakátu. Hilmar v roce 1969 emigroval do Německa, kde se prosadil i profesně. Jeho první plakát k filmu Eskadra netopýr vznikl v roce 1959, posledním před jeho odchodem do emigrace byl v roce 1968 plakát k filmu V zemi Inků.
Celkem Hilmar vytvořil pro tehdejší Ústřední půjčovnu filmů 55 plakátů. Byly mezi nimi plakáty k filmům U konce s dechem, Kdyby tisíc klarinetů, Dýmky a Najatý vrah. Autor získal v roce 1962 Čestné uznání za kolekci připravenou pro mezinárodní výstavu v Karlových Varech. „Výjimečnost těchto plakátů spočívá v tom, že je od počátku 60. let vytvářeli přední výtvarní umělci Československa, což spolu s Polskem byly jediné dvě země, kde se plakátům nevěnovala reklamní studia jako na Západě, ale přední výtvarní umělci té doby a země,“ vysvětluje kurátor výstavy Pavel Rajčan.
Rozhovor s Pavlem Rajčanem (zdroj: ČT24)
Autorské výstavy výtvarníků, kteří se věnovali návrhům filmových plakátů, se konají v kině Světozor sedmým rokem s cílem připomenout jednu z kapitol českého výtvarného umění a představit sbírku plakátů ve filmové galanterii Terryho ponožky, jež celkově čítá na 60 000 plakátů ve 12 000 druzích. Mezi dosud vystavujícími výtvarníky byli například Zdeněk Ziegler, Josef Vyleťal, Karel Vaca, Karel Teissig a Milan Grygar. Filmové plakáty Jiřího Hilmara lze ve Světozoru zhlédnout až do 15. června.
Malíř, sochař a grafik Jiří Hilmar se narodil 28. května 1937 v Hradci Králové. V letech 1952-1956 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1969 žije v německém Gelsenkirchenu. V Německu prošel obdobím takzvaných proticivilizačních akcí, jež znamenaly návrat k přírodě. V 50. a 60. se věnoval užité grafice, především filmovým plakátům a knižním obálkám.