Praha – Zdeněk Burian ilustroval kolem pěti set knih dobrodružné literatury od Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Karla Maye nebo Julese Verna. Do povědomí čtenářů je také vepsán jako malíř pravěku. Výstava nazvaná Zdeněk Burian v 64 obrazech v pražské Galerii U Betlémské kaple připomíná právě především autorovy zoologické a etnologické reprodukce.
Burianova rekonstrukce světa
Většina lidí Buriana vnímá jako malíře pravěkých zvířat, jejichž podobu si spojuje právě s jeho reprodukcemi. Burianovy pravěké ilustrace se poprvé objevily v roce 1932 u povídky Eduarda Štorcha Lovci sobů a mamutů. „Ilustrace viděl profesor Josef Augusta, Buriana oslovil a začali spolu dělat tzv. rekonstrukce. Dávali dohromady nový obraz pravěku. Několikrát se měnil podle toho, jak se měnily vědecké poznatky,“ upozornil kurátor výstavy Andrej Boloňský.
Burian spolupracoval nejen s paleontologem Augustou, ale i s dalšími lidmi, například zoologem Vratislavem Mazákem. I obrazy, které vznikly z jejich spolupráce, jsou v pražské galerii k vidění. Výstavu zahajuje jejich první společná práce – obraz ussurijského tygra z roku 1966. S Mazákem vytvořil Burian také Homo ergaster (1975) nebo Homo sapiens sapiens (1978).
Ilustrace Zdeňka Buriana
Největší plocha výstavy je věnována obrazům ze Souboru osídlení Země z let 1974 a 1975, v němž se prolínají historické, zoologické a etnologické rekonstrukce, a dále ilustracím dobrodružných časopisů a románů z časopisů Širým světem (1932) nebo Pionýr (1959). Návštěvníci uvidí také například obraz Sedící Býk (1977), v němž je legendární indiánský náčelník zobrazený v duchu středověké osové kompozice.
Burian tíhnul k dobrodružstvím Divokého západu, sám byl nadšeným trampem. K trampingu se dostal jako mladík poté, co po necelých dvou letech studia opustil Akademii výtvarného umění, na niž byl přijat už ve 14 letech.
Ilustrace Zdeňka Buriana
„Ať už při ilustrování nebo trampování se ponořoval do svého světa, ve kterém byl doma, v tom reálném se příliš dobře necítil. Dokázal neuvěřitelným způsobem prožít to, co se dělo ve fantazii literární předlohy, a to je na jeho ilustracích okouzlující – že dokáže přenést příběh do nejmenších detailů, jeho kresby jsou plastické a evokují reálnou situaci,“ popsal Boloňský, co na Burianových ilustracích tolik přitahuje.
Burian maloval i portréty, alegorické malby, zátiší, cykly etnografického a geografického charakteru i akty, ilustroval také často dobrodružnou literaturu. Málo známé jsou ale Burianovy ilustrace k Nerudovým Povídkám malostranským či Babičce Boženy Němcové. Méně známé tvorbě Zdeňka Buriana se věnovala velká retrospektiva, kterou měl před sedmi lety na Pražském hradě.
Rozhovor s Andrejem Boloňským (zdroj: ČT24)