Praha - Floex s Fiordmoss vyjeli tento týden na krátké turné po republice. V úterní vpodvečer zahráli v pražském Paláci Akropolis a živými vystoupeními jen potvrdili, že patří mezi to nejzajímavější, co můžeme momentálně nalézt v českých hudebních vodách. Na jejich další společný koncert můžete zajít už dnes v Brně či zítra v Olomouci.
Sněhulák s klarinetem a černobílé indie
V žižkovské Akropoli vyrazili první na scénu přeci jen ti méně známí z dvojice interpretů, Fiordmoss. Hvězda brněnské trojky ale neotřesitelně stoupá a včera v Praze ukázali, proč je tomu tak. Fiordmoss bezesporu sledují aktuální trendy a ochotně je absorbují. K zajímavým hudebním nápadům přidávají výraznou stylizaci a perfektní produkci, z čehož neslevují ani při živém vystoupení.
Zadumaný pop bez barev
Fiordmoss, jejichž jádro tvoří dvojice studentů brněnské fakulty výtvarných umění Petra Hermanová a Roman Přikryl, připravili pro Akropoli minimalistickou černobílou scénu takřka bez doprovodných světelných efektů. K tomu se kapela zahalila do trendy oblečků černé barvy a nemohu se ubránit tomu srovnání, ale Fiordmoss jako by čím dál tím více připomínali britské The xx. Nejen stylizací, ale především hudbou.
Na Žižkově kapela potvrdila příklon k zadumanému, temnějšímu indie popu, kterým se prezentovala na svém nedávno vydaném EP Ink Bitten. Minimalistické brumlavé basové linky, jemná elektronika a křehký hlas Petry Hermanové. Hravé kombinace akustické kytary a elektroniky z prvního EP jsou zřejmě ty tam. Což není myšleno jako kritika, protože Fiordmoss to, co dělají, dělají výborně.
Fiordmoss na scéně
Naživo kapela zní stejně dobře jako na studiové nahrávce, bohužel o to sterilněji. V Akropoli jako by mezi Fiordmoss a publikem někdo vystavěl zeď. Mezera mezi kapelou a diváky byla viditelná pouhým okem, a přestože všem přítomným se soudě dle do rytmu pohupujících se hlav vystoupení brněnské trojky stejně jako mně líbilo, výměna energie mezi kapelou a publikem nějak nezafungovala.
Fiordmoss jako by hráli za výlohou, po konci skladby se každý z členů kapely skrčil do koutku ke svému nástroji a lidi v sále ponechal jejich myšlenkám, případně komentářům souseda. Brněnští Fiordmoss produkují hodně zajímavou hudbu, mají styl a světlou budoucnost před sebou, soudě dle koncertu v Akropoli by ale měli přidat i lepší komunikaci s publikem.
Floex jako sněhulák
Výraznou vizuální stylizaci vtiskl svému vystoupení i Floex, který si na podium přibral doprovodnou kapelu a pro několik skladeb i zpěvačku Sáru Vondráškovou. Scénu orámoval stromky a měsícem, na nichž se prolínaly projekce v duchu estetického konceptu, kterým se Floex prezentuje i na svých albech - naivistické vodovkové kresby.
Floex v převleku
Do prazvláštních malovaných hábitů se oblékla i kapela a Tomáš Dvořák alias Floex se objevil v převleku připomínající bezpohlavního sněhuláka. Dvořák se zkrátka nebere moc vážně a hudbou se baví. V Paláci Akropolis na nic nečekal a i v roli sněhuláka vypustil do publika záplavu meditativních hudebních ploch, pocházejících především z jeho druhého alba Zorya.
Klarinet se prolínal s jemnými elektronickými linkami a publikum přijalo bezprostředního Floexe vřeleji než předtím Fiordmoss. Přestože Dvořákova převážně instrumentální muzika atmosférou připomínající v lecčem francouzského trumpetistu Erika Truffaze těžko někdy může vystoupit z břehů alternativy a hudebního undergroundu, solidně zaplněný Palác Akropolis ukázal, že své fanoušky si bez problémů najde.
Koncert okořenila v několika skladbách zpěvačka Sára Vondrášková, o které určitě ještě uslyšíme, a tanečnější aranže skladby Mecholup, kterou Floex vyšperkoval o chytlavou dubstepovou linku. Pozitivní reakce publika napověděla, že Dvořák, doposud poměrně konzervativní z pohledu nově se objevujících hudebních trendů, by se nemusel bránit experimentům. Právě nádech ambientního dubstepu by Floexově muzice určitě slušel. Vzhledem k tomu, jak šikovný muzikant Tomáš Dvořák je, klidně by mohl na výsluní doplnit opěvované Buriala či Darkstar.