„Vyvinuli jsme nový způsob zpracování skla. Nefouká se, ale využívá se principu tavené plastiky. Přetavuje se sklo už jednou vyrobené. Takto vytvarujete sklo způsobem, který nejde vyfoukat na píšťale, nic podobného se nedá vybrousit,“ popsal svou techniku Lhotský při vernisáži výstavy.
Tři desítky vystavených misek jsou podle Lhotského vzorkovnicí, která předvádí na jednom tvaru různé postupy vzniku. „Pro mě je výstava jakýmsi koncertem. Je to les věcí, který není kreativní - nemám moc rád kreativitu, nikdo už v umění neví, co je nahoře a co dole. Je to jenom technicistní instalace, která je nositelem technologických přístupů,“ řekl umělec.
Ovšem přesto, že se Lhotský jakoby vzdává kreativity, jeho práce to vlastně vyvrací. Navýsost výtvarný vzhled každé mísy je sám o sobě uměleckým dílem, paradoxně kreativnější tím, že se jedná o jeden tvar. Návštěvník má vskutku pocit, že se prochází skleněným lesem, který je překvapivě barevný, přinášející jak uklidnění, tak i vzrušení z lidského umu.
Mísy ze silného skla váží deset až 15 kilogramů, v průměru měří asi 30 centimetrů. Jedna mísa navíc, na kterou upozorňuje titul výstavy, je dvakrát tak velká. Je možné dělat třeba tunové kusy skla, teď budeme dělat dokonce sedmitunový,„ uvedl majitel Studia tavené skleněné plastiky v Pelechově u Železného Brodu, kde vznikají největší kusy skla na světě. “Rozvoj technologií umožňuje tavením převést do skla téměř jakýkoliv tvar, velikost díla je omezena jen velikostí pecí," uvedl Lhotský.

Šestapadesátiletý sklář, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, podniká v oboru skla od roku 1994, kdy založil pelechovské studio. Lhotský patří mezi zakládající členy výtvarné skupiny Tvrdohlaví. Je autorem designu tavených mís, fúzovaných lehaných talířů a umyvadel vyráběných pod značkou Lhotský, které získaly v roce 1997 Bavorskou státní cenu za design. Kromě sklářského designu a tavené skleněné plastiky se věnuje i vitrážím, kresbě nebo realizacím v architektuře.