Mikulov – Obřadní síň židovského hřbitova v těchto dnech zpřístupnila známou putovní výstavu s názvem Děvčata z pokoje 28, L 410, Terezín. Tuto akci besedou odstartuje významný host, jedna z inkriminovaných „děvčat“ vězněných v koncentračním táboře, Anna Hanusová Flachová. Vystavené panely přibližují těžký život, jaký dívky tehdy prožívaly.
„Děvčata z pokoje 28“ znovu poodhalí své osudy
Žádná výstava by se nemohla uskutečnit, nebýt německé novinářky a reportérky Hannelore Brenner-Wonschickové. Ta totiž na základě vzpomínek žen vězněných v Terezíně sestavila knihu, doplněnou o dokumenty a jiné archivní materiály. Publikace vyšla i v češtině.
Expozice zobrazuje každodenní strasti i radosti několika dívek z dětského domova v Terezíně v období protektorátu Čechy a Morava. Příchozí se tak budou moci přesvědčit, že přátelství hrálo v té době velkou roli. Spousta děvčat si v ústavu vytvořila silné přátelské pouto, ačkoliv šlo o tak nehostinné místo i dobu.
Anna Hanusová-Flachová zavzpomínala na to, jak v Terezíně zpívali
Děvčata z pokoje 28 také přiblíží návštěvě způsob výchovy, vzdělávání, ale i obsah jednotlivých činností v terezínských domovech. Poslední panely se snaží až do dneška zmapovat osudy děvčat, která přežila. Z celkových šedesáti se svobody dočkalo pouze patnáct a ty se od roku 1989 schází každý rok.
Putovní materiály Mikulovu zapůjčilo brněnské Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea. Organizátoři paralelně plánují i doprovodné akce – mezi nimi třeba speciální naučné programy pro školy či přednášky pro širokou veřejnost.
Zápisky děvčat z pokoje 28
„Kniha i výstava jsou zasvěceny památce těch, co nepřežili, i když chtěli žít, neboť měli ještě celý život před sebou,“ řekla kdysi k výstavě jedna z přeživších Judith Schwarzbarthová–Rosenzweigová. Nelehké životní příběhy terezínských dívek mohou zájemci sledovat do posledního srpnového dne, kdy výstava končí.
Terezínskou pevnost původně vybudoval císař Josef II. Její účel byl však nakonec pozměněn a stal se z ní sběrný tábor pro Židy. V těchto prostorách bylo uvězněno na šedesát tisíc lidí. Objekty byly označeny písmenem a číslicí. Ten s velkým L symbolizoval dívčí „ubytovnu“.