Praha – Visací zámek je služebně nejstarší punková kapela na českém území. A právě v těchto dnech slaví třicet let od svého založení. Pětice si k této příležitosti pro své fandy přichystala i retrospektivní sbírku alb Sakumprásk!
Visací zámek buší do kytar už 30 let
Dvanáct oficiálních řadových desek, sedm tzv. „mimořádných“ alb a další bonusy nepočítaje. Jak je vidět, diskografie Visacího zámku je opravdu bohatá. Zároveň jde i o jakousi vizitku kapely a nezlomný důkaz toho, že jejich hudba baví fanoušky napříč generacemi.
GALERIE
Visací zámek zdroj: Visaci.cz
Všechno ale mohlo být jinak. Když v roce 1982 odehráli studenti stavební fakulty svůj první koncert na školním večírku, další kariéru nijak neplánovali. Jejich set měl ale velký ohlas, a tak mladíci začali přemýšlet o hudební budoucnosti. „Nutili nás k tomu i učitelé, kteří potřebovali vykázat alespoň nějakou mimoškolní činnost,“ vzpomíná s úsměvem po letech frontman Jan Haubert.
Od té doby šlo všechno hladce, ale jen do okamžiku, kdy byli všichni členové povoláni na vojnu. Druhé krizové období se dostavilo po revoluci v roce 1989, kdy se lidem rozšířily další možnosti zábavy, a „Visáči“ tudíž zažili velký odliv publika. I tyto překážky ale překonali a díky neustálému koncertování se udrželi v povědomí veřejnosti. Koncertního ducha si po všech letech stále drží - jedou tak pomyslné „nekonečné turné“.
Rozhovor s Janem Haubertem (zdroj: ČT24)
Doba se změnila a dnešní punk má daleko k politické revoltě. Podle Hauberta hodně skupin záměrně vytahuje svou punkovou minulost, ačkoliv jejich současná tvorba jednoznačně spadá do popu. Z punku a z jeho hodnot se stává dnes hlavně móda, ale pravé „punkáčské“ přesvědčení zastává už málokdo.
Zmíněná výběrovka Sakumprásk! obsahuje do puntíku všechna alba plus několik DVD. Na jednom z disků mohou kupující najít mystifikační dokument Petra Zelenky, který měl svou premiéru už v roce 1993. Ve své době jej diváci příliš nepochopili, a tak zkouší štěstí podruhé. Jako úplná novinka vycházejí dosud nevydané historické záznamy koncertů Visacího zámku, a to jako součást kompletu, tak i samostatně pod názvem Atentát na kulturu - ten je narážkou na normalizační „dokument“ z roku 1977 hanobící skupiny The Plastic People of the Universe a DG 307.
Visáči nekončí a i nadále budou pokračovat ve své činnosti jako doposud. Klíč od úspěchu ještě neztratili.