Praha – Od smrti Václava Havla uplyne v červnu půl roku. Na jeho počest proto připravili fotoreportéři z agentury ČTK výstavu fotografií s titulem Prezident. Křížová chodba ve Staroměstské radnici nabídne přes 100 snímků zobrazující Havla ve všech podobách – vážných i veselých, avšak v oficiálních i osobních. K jednotlivým obrázkům se váží také určité historky, o které se s ČT24 podělili ochotní fotografové. Exhibice, již autoři skládali téměř 5 měsíců potrvá jen do začátku července. Slavnostní vernisáž se bšak koná již dnes v podvečer, za přítomnosti Dagmar Havlové.
Prezident veselý, smutný i živelný
Akce vznikla spontánně, z podnětu zhruba dvacítky agenturních fotografů, kteří Havla dvacet let „střežili“ hledáčky svých přístrojů. Ve fotobance ČTK se totiž nachází přes 14 000 obrázků, což z ní činí pravděpodobně největší sbírku prezidentových fotografií na světě.
A podle toho se také odvíjela doba příprav. První výběr finálních snímků započal již v lednu a nadobro skončil v květnu. Ze dvou třetin zvítezily barevné fotografie, kterých je na výstavě většina, zbylou třetinu tvoří přirozeně černo-bílé obrázky pocházející hlavně z doby předprezidentského období.
GALERIE
Z výstavy Prezident - Václav Havel
„Neváhám říct, že Václav Havel byl v rámci naší agentury nejfotografovanější osobností v dějinách,“ podotkl také šéfredaktor fotoarchivu Petr Mlch.
K fotkám se váže i několik historek. Jako třeba ta k raní fotce Jaroslava Hejzlara, který si počíhal na Havla ve chvíli, kdy právě vylezl z postele. Zachytil jej tak v ryze neformální podobě, což se nelíbilo jeho tehdejší manželce Olze, která tvrdila, že je na státníka fotka příliš nedůstojná.
Na snímku Igora Zehla se prezident Václav Havel sluní na palubě lodi cestou z Bangkoku v únoru 1994.
Fotograf Michal Doležal vzpomíná i na prezidentovy portéty za volantem. Havel byl prý vášnivým motoristou a nesmírně rád řídil. Jeho ochranka ho však k řízení nechtěla pouštět. ČTK však pořídila jedinečný snímek, kdy se na návštěvě u amerického prezidenta George W. Bushe vrhl k řízení golfového vozíku, protože ho konečně nikdo nehlídal.
GALERIE
Na snímku Stanislava Pešky se Václav Havel vítá maorským pozdravem s jednou z maorských děvčat během návštěvy města Rotorua na Novém Zélandě v dubnu 1995. autor: Stanislav Pešek, zdroj: ČTK
Pořadatelé se striktně brání myšlence, že by snad mělo jít o pietní připomínku. Právě naopak. Bývalý disident je na snímcích zachycen a prezentován coby živelný a veselý člověk. Fotografie jej provází po pomyslné časové ose – od dramatika až do „poprezidentského“ období. Mapují i jeho pozdější návrat k divadlu či filmu.
Expozice Prezident popisuje zejména okamžiky napětí, či naopak uvolnění. Zachycuje Havla na cestách, během politických i soukromých aktivit. „Vybírali jsme spíš ve snaze ukázat zajímavé okamžiky, než abychom se řídili historickými milníky,“ vysvětlil generální ředitel ČTK Jiří Majstr. Nejde tedy jen o složení pocty státníkovi, ale především o uznání jednoho člověka, který svým konáním ovlivnil chod české země.
Druhé patro koncipuje pořadí snímků dle párování. Šlo o to nakombinovat fotografie, které mají něco společného, nebo jsou naopak ve vysokém kontrastu. Příkladem je dvojice snímků zobrazující Havla ještě jako disidenta v davu, hovořící k občanům, a posléze jeho slavné „véčko“ při projevu v americkém Kongresu, tehdy už ve funcki prezidenta.
Na snímku Michala Krumphanzla z 21. března 1990 je prezident Václav Havel při přehlídce čestné jednotky královské gardy během uvítacího ceremoniálu na prvním nádvoří Buckinghamského nádvoří v Londýně.
Řadu snímků uvidí návštěvníci vůbec poprvé, některé z nich totiž nebyly nikdy zveřejněny. Objeví se ale i notoricky známé fotky – např. Havlův odpočinek pod českou vlajkou na řece v Bangkoku, která v roce 1995 zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
Autoři čekají, jaké výstava vzbudí ohlasy. V případě pozitivních reakcí uvažují i o přesunutí sbírky do zahraničí. Na slavností vernisáž, která se koná dnes od 18 hodin se osobně dostaví i Dagmar Havlová.
GALERIE
videogallery_238073