Nalezení fragmentu Husova roucha je senzací

Karlsruhe (Německo) - Nedávné objevení údajného textilního fragmentu z roucha Mistra Jana Husa je podle německých vědců skutečnou senzací. Zdůrazňují, že při upálení muže prohlášeného za kacíře se 6. července 1415 v Kostnici pečlivě dbalo na to, aby se zabránilo možnému uctívání jeho památky a aby po Husovi nezůstal žádný relikt. Schránka objevená ve francouzském Colmaru však ukazuje, že se to nepodařilo. Vyplývá to z podrobnějších informací, které poskytlo Bádenské zemské muzeum v Karlsruhe. To chce Husovu látku ukázat na chystané kostnické výstavě Kostnický koncil - Světová událost středověku 1414-1418.

Vévoda Ludvík III., falckrabě rýnský, katovi poručil, aby hodil také Husovo roucho, pásek a všechny osobní bezcenné věci do ohně, potom popel včetně půdy pod hranicí odvezl vozíkem a hodil do řeky Rýna. „Za těchto okolností je nynější objev textilního fragmentu, který má podle několik set let starých nápisů pocházet z roucha Mistra Jana Husa, senzační i neobvyklý,“ uvedla historička z Bádenského zemského muzea Karin Stoberová.

Nenápadný kus látky byl v colmarském muzeu ukryt ve schránce, opatřené mimo jiné několik staletí starým nápisem „Morceau de la robe de Jean Huss, brule a Constance le 15 Juillet“ (Kus roucha Jana Husa, upáleného v Kostnici 15. července). Mladší rukopis pak prozrazuje, že byl tento kus látky darován 27. října 1842 královským radou a členem městské rady Hambergerem.

Textilně-technologický rozbor v renomovaném specializovaném ústavu nadace Wernera Abegga u švýcarského Bernu potvrdil, že vlněná látka nejspíš pochází ze středověku. „V každém případě je colmarský textilní fragment důkazem počátků uctívání Mistra Jana Husa také na materiální úrovni,“ uvedlo muzeum s tím, že reformátorovo teologické dílo bylo brzy oceňováno i za hranicemi jeho vlasti, například v Německu, kde v něm Martin Luther viděl svého nejvýznamnějšího předchůdce.

Ředitel Bádenského zemského muzea Harald Siebenmorgen přiznal, že o zvláštním textilním fragmentu se náhodou poprvé doslechl „před dobrými 20 lety“. Tehdy se mu Jean Lorentz, prezident Společnosti Martina Schongauera, která je zřizovatelem Muzea Unterlinden v Colmaru, u večeře zmínil o tom, „že se u nich ve skladišti muzea nachází 'relikvijní schránka' jakéhosi Jana Husa“. „Na to jsem si vzpomněl, když jsme před přibližně dvěma lety začali s přípravou koncilní výstavy,“ vysvětlil Siebenmorgen.

Odjel tedy se Stoberovou do Colmaru, kde jim byl „předložen objekt, o kterém zatím ještě nikdy nikde nebyla publikována žádná informace a který dokonce nebyl ani vyfotografován. Byla to tkaná hnědá látka, zarámovaná ve formě erbu, s nápisy na paspartě a zadní straně“.

S Lorentzovým souhlasem byla zarámovaná látka zaslána k podrobnějšímu rozboru Abeggově nadaci ve švýcarském Riggisbergu. Ta se specializuje na textilie středověku a v minulosti konzervačně zpracovala Kristovu tuniku v Trevíru, tuniku Svatého Františka z Assisi nebo plášť Svaté Kláry.

Textilní restaurátorka Caroline Vogtová popisuje látku jako „tkaninu v plátnové vazbě z různých nití s pravými a levými zákruty, zřejmě z vlny“. Takovéto tkaniny se vyskytují ve velké míře na konci 14. století.

„Materiál, z něhož je látka vyrobena, kvalita látky a barva se hodí ke skromným nárokům typickým pro žebravé řády,“ říká historička Kathrin Utzová-Trempová ze švýcarského Fribourgu. Ke skromnosti se upsal také Jan Hus a jeho stoupenci.