V soustředných kruzích se ku Praze blížila mnoho let díla Dana Flavina, aby se rozzářila po nedávných výstavách v Berlíně a Mnichově také ve Vídni, v MUMOK (Muzeu moderního umění v MuseumsQuartier). V excelentní minimalistické čisté prezentaci ve čtyřech patrech muzea nechává kurátor Rainer Fuchs vyznít autorova světelná díla bez jakýchkoliv dalších rušivých vlivů a díky poměrně malé návštěvnosti také bez případných nevítaných návštěvnických zvukových efektů. Zůstáváme sami v říši barev, ve světelných dopisech a holdech Flavinovým přátelům a idolům.
Světla Dana Flavina na dohled
Flavin byl vlastně typické dítě onoho dynamického, zvláštního a přitom možná už neopakovatelného dvacátého století. Narodil se v roce 1933 v rodině irských katolických přistěhovalců v nijak vábné čtvrti Queens, vystudoval v rámci armádního vzdělávání kurs pro předpovídače počasí (ha!) a po vojně se aktivně začal zajímat o výtvarno. Sledoval přednášky historika Meyera Shapira, vytvářel první kresby, skici a koláže, pracoval v prostředí velkých slavných muzeí – Guggenheimově či v MOMA na extrémně špatně placených postech. Seznamoval se však s lidmi, se kterými ho později provázela nerozlučná přátelství – Sol LeWitt, Michael Venezia, Robert Ryman, Robert Mangold apod.
GALERIE
Dan Flavin to Don Judd, 1987 zdroj: MUMOK
Svoji vlastní výstavní činnost zahájil v roce 1961 v Judson Gallery v New Yorku, začal pracovat na svých Ikonách. Světelné zdroje jako umělecké objekty vstoupily do jeho života naplno v roce 1964, kdy organizoval v galerii Kaymar výstavu Jedenáct umělců, kam přizval také Joa Baera, Waltera Darbyho Bannarda, Irwina Flemingera, ale i Donalda Judda, Sola LeWitta, Franka Stellu či Leo Valledora.
Přiznával silné vlivy Kurta Schwitterse, byl zahloubán do korespondence Goghovy, obdivoval ruského monumentálního konstruktivistu Tatlina. Vsával do sebe emoce, posléze přetvářené do světelných sdělení. Již v galerii Zwirner v Kolíně, posléze po roce 1969 také ve velkých muzeích Chicaga, Otawy, Buffala vídali diváci základní díla světelných konstrukcí, objektů, signálů, prostorových instalací. Flavin se svým velmi osobitým a lehce přijímaným dílem, navíc ještě v neonové době, zaujal bleskurychle špičkové místo na olympu moderních tvůrců druhé poloviny století.
GALERIE
Dan Flavin / monument for Tatlin, 1966 zdroj: MUMOK
Dnes můžeme právě ve Vídni zhlédnout základní díla, některé z jeho Ikon z počátku let šedesátých let, kde již neonové trubky vykukují jako základní stavební prvek díla. V roce 1963 vytvořil hold Brancusimu ve fascinující žluté, poctil také Jaspera Johnse, Dona Judda, Sola LeWitta či Henriho Matisse. Jsou to nestárnoucí série z let 1963-64. Sonje Severdiji věnoval své rudé a zelené alternativy, citoval Tatlinovy monumenty (1967), vytvářel geniální zábradlí z modré, červené a bílé (1968), barvil odstíny modré čtverce určené Karin, Katharině, Waltherovi a Christophovi (názvy děl). Výstava vrcholí sérií velkých barevných kompozic z konce let osmdesátých, určených Donu Juddovi.
GALERIE
Dan Flavin / a primary picture, 1964 autor: Billy Jim, zdroj: MUMOK
Vysoká technická kvalita, bílé barevným světlem přebarvované sály, dokonalá práce s prostorem a velmi zajímavé projekční a odrazové světelné efekty u vchodů do podlouhlých neosvětlených vedlejších místností, naprostá volnost, ticho – to jsou zázračné stavební kameny této důležité a kvalitní vídeňské výstavy.
Dan Flavin patří k základním kamenům moderního umění druhé poloviny dvacátého století. Požaduje od diváka naprosté odevzdání a spolupráci a dává mu nečekaně silný emotivní zážitek. Dejte si k adventu vídeňského Flavina (radši před řízkem)!
Dan Flavin to Flavin Starbuck Judd, 1968
DAN FLAVIN / LIGHTS. Kdy a kde: Muzeum moderního umění (MUMOK), Ludwigova nadace Vídeň; otevřeno denně 10:00–19:00, ve čtvrtek do 21:00 hodin. Museumsplatz 1, Wien. Výstava potrvá do 3. února 2013.