Český Zločin a trest na periferii města i společnosti

Olomouc - Jméno Františka Langera bude pilnějším studentům literatury zřejmě povědomé, někteří k němu možná dokonce přiřadí filmové adaptace jeho veseloher. V Moravském divadle v Olomouci si ale do repertoáru nevybrali žádnou Langerovu rozpustilou komedii, chtějí připomenout hru, která zůstala na okraji dramaturgického zájmu. O periferii koneckonců je.

Langer patří k legionářským autorům - byl legionářem a také vojenským lékařem. V meziválečných letech se prosadil jako spisovatel, přátelil se například s bratry Čapkovými a s Jaroslavem Haškem spoluzaložil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Ve třicátých letech působil jako dramaturg v pražském Divadle na Vinohradech. Psal komedie, známé pro dnešní diváky zejména z „filmů pro pamětníky“ (Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdyše Pištory), ale především dramata, v nichž řeší otázky zločinu, viny a trestu.

Byl dramatikem úspěšným, hru Periferie, kterou si vybralo Moravské divadlo v Olomouci jako svou další premiéru v této sezoně, nastudoval v roce 1925 ve Vídni uznávaný rakouský režisér Max Reinhardt. Periferie bývá označována jako český Zločin a trest. Dějově jsou si obě díla - Langerova hra a Dostojevského román - velmi podobná, v obou hlavní mužští hrdinové spáchají vraždu a vyhýbají se trestu. V obou případech je to pak žena, kdo je z jejich bloudění za spravedlností vyvádí na světlo.

  • Periferie / Ivan Dejmal, Vojtěch Lipina, Jiří Nebenführ autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429739.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Klára Klepáčková autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429737.jpg
  • Periferie / Roman Vencl, Tereza Richtrová autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429738.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Václav Bahník autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429735.jpg

„U Dostojevského jde o vraždu cílenou, vědomou, zatímco v Langerově hře je to spíše nešťastná náhoda. A náhoda způsobí, že Franciho nikdo z vraždy neobviní. Franci se chce chlubit svým štěstím, ale nikdo ho neslyší nebo nechce slyšet. Právě lhostejnost okolí je motorem pro Franciho svědomí, z touhy pochlubit se se stane touha přiznat se a být uznán vinným,“ podotkl k rozdílům režisér Štěpán Pácl.

Příběh odehrávající se na okraji města i společnosti nastudoval v lehkonohém, kabaretním rytmu. „Langerovi je zkrátka lépe v kabaretním hávu než v divadle psychologického realismu,“ souhlasí s Páclovou představou dramaturg olomoucké scény Milan Šotek. Podle režiséra má v sobě devadesát let stará hra stále jistou nevšednost a velkou sílu. „Na jedné straně jemná ironie, na druhé obrovské pochopení a soucit. Pro Langera je charakteristické velké sociální cítění. Jeho pohled nikomu nestraní, ale ani nikoho nezavrhuje. Kdyby psal dnes, psal by asi o bezdomovcích či narkomanech,“ domnívá se Pácl.

V Olomouci se hra odehrává na scéně zaplněné desítkami laviček, které mají evokovat stísněnost života na periferii, kde každý viděl sousedovi do talíře. Hlavní roli Franciho ztvární v inscenaci Ivan Dejmal, jeho milou Annu Tereza Richtrová. Franciho kumpány Tonyho a Barborku hrají Vojtěch Lipina a Jiří Nebenführ. Významné role mají v inscenaci Václav Bahník jako soudce a Petr Kubes coby konferenciér a glosátor celého příběhu.

Premiéra Periferie se v Moravském divadle Olomouc uskuteční v pátek 18. ledna, první repríza je na programu v sobotu 26. ledna.