Praha - Šedesátá léta, Václav Havel sedí za psacím strojem a píše, myšlenky se skládají do obrazů, inkoust je světlo a papír tma. Na motivy Havlových vizuálních básní vzniká nová inscenace Laterny magiky v prostoru Nové scény, bude mít premiéru 21. března. Při příležitosti doplněného vydání sbírky Antikódy byla dále na piazzetě Národního divadla otevřena výstava sestavená z Havlových nejzajímavějších experimentálních básní. Expozice trvá do 7. dubna.
Antikódy Václava Havla v Laterně magice a vedle ní
Laterna magika tentokrát nahradí klasický předtočený filmový materiál projekcí a zvuky, které se vytvoří naživo. Inscenátoři přenesou na scénu takzvaný realtime tracking neboli detekování lidí či objektů v předem určených zónách. Prostředí jeviště tedy bude v reálném čase přirozeně obrazem nebo zvukem reagovat na pohyb tanečníků na scéně.
Inscenaci Antikódy připravuje tým pod režijním vedením Braňo Mazúcha, který má na kontě přes dvě desítky inscenací v Česku i zahraničí. Podílí se na ní multimediální designér Dan Gregor, mezinárodně oceňovaná choreografka Věra Ondrašíková, zvukový designér Stanislav Abrahám a hudební skladatel Michal Nejtek.
Angažovaná artikulace absurdity
Sbírka grafické poezie Antikódy je jedním z dokladů širého tvůrčího talentu předloni zesnulého dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla. Knihovna Václava Havla připravila nové vydání sbírky obsahující nově nalezené básně a kompletní znění teoretické statě Václava Havla o experimentální poezii.
„Lidé, kteří piazzetou projdou, se setkají s trochu jiným Václavem Havlem, než jakého znají z divadelní tvorby či později z politiky,“ uvedla na vernisáži kurátorka Anna Freimanová.
GALERIE
Antikódy Václava Havla v prostoru piazzety Národního divadla autor: Vondrouš Roman, zdroj: ČTK
Když v roce 1964 přinesl Havel svou strojopisnou sbírku s názvem Antikódy do nakladatelství Mladá fronta, byl odmítnut. O dva roky později mu v témže nakladatelství vyšla kniha Protokoly, v níž se mimo jiné objevil i výběr z Antikódů. Byla to slovy básníka Josefa Hiršala „angažovaná artikulace absurdity“. Havlovy vizuální básně tehdy obohatily postupy experimentální poezie o společensko-kritický obsah.
V následujícím čtvrtstoletí využíval Havel tvůrčích postupů vizuální poezie většinou jen v příležitostných textech, zamýšlených převážně jako osobní vzkazy či blahopřání.
Antikódy
Sbírka obsahuje především kaligramy, jejichž písmena a slova jsou uspořádána typograficky do určitého obrazce. Havel navázal na tradici básní carmen figuratum, které už od antiky znázorňovaly různou délkou veršů rozmanité předměty. Byl to styl typický i pro moderní poezii. Jeho mistry byli třeba Guillaume Apollinaire či Jaroslav Seifert.