Ježíš na „pokecu“ s bezdomovci aneb Velikonoce trochu jinak

Praha – Jak by se vám líbilo potkat na ulici Ježíše? Fotografka Darina Alsterová některým už tento sen splnila. Umělkyně totiž pořídila fotografie, na nichž přenesla motivy a postavy z Bible do městského prostředí. Své snímky vystavuje ve velikonočním čase pod názvem Imago Dei na zdi (tedy v Galerii Artwall) na nábřeží Kapitána Jaroše až do posledního květnového dne.

Sedm fotografií, sedm archetypů náboženského světa křesťanů. Ďábel přitom chodí stále kolem, nejčastěji se prochází kolem České národní banky a v pařátech mamonsky svírá cetky. Syn Boží si pro změnu vyrazil na procházku k Masarykovu nádraží, kde s chutí popíjí víno s místními bezdomovci. A Pannu Marii nejčastěji spatříte sedět na obrubníku poblíž Národní třídy – toť je malá ukázka toho, co Alsterová návštěvníkům přichystala. 

Fotografka měla za cíl konfrontovat kolemjdoucí občany se sakrální tematikou víry, která se s hektickou dobou 21. století z lidských myslí vytrácí. „Dnešní člověk v každodenním shonu snadno ztrácí víru v hodnotu vlastního života. Trpí, protože nevnímá smysl a kontext vlastní existence, měřítkem všeho je mu jen okolní vyprázdněný svět. Kde může nalézt svoji hodnotu? Může být šťastný jen na základě úspěchu, majetku či společností vynucené výkonnosti? Život je zázrak sám o sobě. My ho tak většinou nevnímáme, chybí nám totiž vztah k vyšší moci, která utváří život,“ přiblížila autorka koncept výstavy. 

Alsterová přiznává, že nárůst nevíry způsobila i sama církev, která je příliš vzdálená reálnému životu a může být mnohým lidem pro smích. České církvi prý ani o obnovení víry nejde. „Zdá se, že jediné, co ji skutečně zajímá, je gigantický majetek, jehož navrácení úspěšně dosáhla,“ míní. 

Novou naději na propojení současného života údajně reprezentuje papež František. Mohl by se více zaměřit a více pochopit antikoncepci i homosexualitu, prohlašuje Alsterová. 

Divákem její exhibice, která dostala jméno po termínu označujícím křesťanské přesvědčení, že člověk je stvořen k božímu obrazu, se ale nyní stane kdokoliv, kdo kolem projíždí v tramvaji nebo v autě. A právě onen letmý pohled oslovuje jeho podvědomí. „Mým cílem je, aby souvislost s náboženskými obrazy byla téměř nahodilá. Divák si mezi všemi podobami může vybrat svůj obraz božského nebo přemýšlet, jak jinak vidí Boha on sám - ve svém nitru nebo kolem sebe na ulici,“ dodává fotografka. 

Kurátoři projektu věří, že snaha o zviditelnění božských archetypů v městském prostoru zahlceném všudypřítomnou reklamou bude rezonovat zvláště v období velikonočních svátků, „které se postupně zvrhly v opulentní slavnosti akčně zlevněných vaječných pomazánek a čokoládových zajíců“.