Čtvrtá mocnost aneb Když si Babelsberg hraje na Hollywood

Současná zkorumpovaná, mafiánská, drsná a politickými intrikami prolezlá Moskva, město, kde to lidi se špatnou pověstí dotáhnou daleko. Chlapi tu nežijí moc dlouho, a holky proto nechtějí ztrácet čas a jdou rovnou na věc. Váš život tu může být (když na to máte) jeden velký, nepřerušovaný mejdan. Anebo skončit, když máte smůlu a najdou vás s podříznutým krkem mezi popelnicemi v postranní uličce, anebo smetou to, co z vás zbylo po výbuchu teroristické nálože, do černého pytle. Kompromisem mezi těmito krajnostmi je vězení. Jenomže ruské vězení je jednosměrná žumpa! Dostat se do něj je brnkačka, dostat se ven (aniž by to bylo nohama napřed) je hodinářská práce, která hlavně předpokládá mít správné kontakty na čečenské separatisty i kremelské tajné služby. Německý specialista na bulvár, novinář Paul Jensen, jestli přežije, by o tom mohl vyprávět…

Původně sem přijel dát do pucu bulvární plátek Moscow Match – což rozvinutou větou řečeno znamenalo trochu marketingově pracovat a hodně chlastat a čile klátit poddajné ruské krasavice, tedy rozhodně džob na plný úvazek. A Paul si ho hodlá užít! Táta tu v téhle branži kdysi natáhl brka, protože příliš věřil na ideály. Nikdy si s ním moc nerozuměl a je rozhodnutý, že nebude takový trouba jako on, nebude mít bobky z toho, jak zachránit tenhle prohnilý svět, ale soustředí se hlavně na to, jak si v něm dát pořádně do nosu. Pro člověka s tímhle životním postojem je Moskva město zaslíbené. A krásná Katja, kterou tu sbalil (nebo snad spíš ona jeho?), je vzrušující bonus navíc.

Jenomže Rusko (stejně jako v tomto případě německý thriller točený v angličtině) je na křižovatce. Za demokratickými frázemi kremelských bosů číhá „stará dobrá a nezničitelná škola“, která se s ničím moc nemaže, co jí stojí v cestě, zamázne, co by ji mohlo ohrozit, přirdousí a teď zrovna soustředěně maká na tom, aby byly přijaty daleko ostřejší protiteroristické zákony, které by jí dávaly daleko větší pravomoce, k daleko radikálnějším zákrokům.

Takhle jednoduchá přímá úměra to je, a kdo by do ní chtěl hodit vidle, půjde do lochu nebo rovnou do penálu. Paul Jensen sem rozhodně nepřijel proto, aby tu dával věci do pořádku, míchal se do vysokých politických her, a k Čečencům začal mít nějaký vztah až poté, když ho ve společné cele nechali vyspat na kusu balícího papíru a nedali mu krvavě přes držku, na což to zpočátku vypadalo. „Jsem tu omylem,“ snaží se jim slušně vysvětlit svoji situaci – „To my ne!“ hlásí se Čečenci hrdě ke svým teplákům a vám je jasné, že tohle bude jedna z výživnějších kapitol tohoto spektáklu. Jenomže vykládejte něco o omylu brouskům z tajných služeb, když si vás už jednou zařadili do kartotéky a označili jako terč…

Rodák z Hannoveru Denis Gansel patří mezi výrazné současné němeké režiséry střední generace, profilující se zejména na válečné tematice (viz Napola: Hitlerova elita nebo Náš vůdce). Sem tam pak předhodí divákům něco, co by od něj nečekali, jako byla teenagerovská taškařice se slibným titulkem Holky to chtěj taky či současný (politický?) thriller Čtvrtá mocnost. Zatímco v prvním případě se zabývá hledáním ztraceného orgasmu, ve druhém hledá přijatelnou cestu, jak na německý thriller (který sice není bůhvíco, ale je prostě německý) nasadit americký mustr. Ani v jednom z těchto dvou případů se to nijak skvěle nevyvedlo.

Moskva podle Gansela je zjevnou metaforou na současné ruské poměry a místem, kde se může stát prakticky cokoli, když si to mezi sebou rozdávají nabuzení Čečenci, ruské tajné služby a političtí, totalitní kmotři, kteří nemají žádné zábrany a nebudou mít nikdy dost nahrabáno. Kdo se zamotá do tohoto soukolí, bude nemilosrdně semlet, což akutně hrozí vydřenému Paulovi, který se nechal přece jen trochu vybudit aktivistkou Katjou, napsal jeden angažovaný nekrolog a vzápětí dostal pořádně přes krovky.

Ve scénáři, kde jsou účelově naskládány symptomatické dobové reálie (veřejná vražda příliš svobodného žurnalisty, všudypřítomnost všemocné tajné policie, bezvýchodnost ruského žaláře, diktatura mocných, přelakovaná líbivými demokratickými slogany, mučení čestných Čečenců a spiknutí stínů, dirigujících téměř vše ze zákulisí), to není zas tak špatně vymyšleno. Jednotlivé epizody, kterými Paul prochází, mají svoji logiku a každá i svoji (malou) pointu, jenom jim chybí silnější ústřední leitmotiv, který by je držel více dohromady a dával tak Čtvrté mocnosti sevřenější a konzistentnější charakter.

S evidentní snahou přiblížit se hollywoodskému narativnímu stylu je tu akčně manifestováno, jak (těžce) se žije německému novináři ve stigmatizované Moskvě, kde ožívají „zmutovaní“ staří nepřátelé a všeobjímající totalita rdousí každý svobodný projev. Navzdory proklamované fiktivnosti prostupuje celým opusem snaha dodat mu atmosféru reálně žitého a autenticky ukotveného. Ústřední protagonista, v podání koncentrovaného Moritze Bleibtreua, věrohodně paří na bujarých moskevských mejdanech, vyděšeně bojuje o svůj život a se znovunalezeným synovským vztahem se vrací po stopách svého otce.

  • Čtvrtá mocnost zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462247.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462243.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462245.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Kasia Smutniak a Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462244.jpg

Jeho osudová, moskevská známost Kasia Smutniaková se ze všich sil snaží ustát roli „femme fatale“, populární Max Riemelt být cool a stále charismatický jugoslávský veterán Rade Šerbedžija nostalgicky připomene dobu své slávy ze sedmdesátek. Akce (když k ní dojde) je svižná, občasná klišé se dají skousnout a didaktická společenská kritika je obroušena místy i docela napínavým thrillerovým balením, které ještě umocňuje chladná kamera zkušeného Daniela Gottschalka.

Na to, že se Čtvrtá mocnost tváří jako německý export určený mezinárodnímu publiku, tenhle varovný thriller o novináři ve stínu ničím neomezené politické moci místy trochu těžkopadně předstírá, že pádí vpřed a více irituje a znepokojuje, nežli relaxuje a baví. A také vzbuzuje (bohužel zřejmě oprávněný a nijak příjemný pocit), že je tenhle divný svět ještě větší hajzl, než jsme si původně mysleli.

DIE VIERTE MACHT / ČTVRTÁ MOCNOST. Německo 2012, 110 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie a scénář: Denis Gansel. Kamera: Daniel Gottschalk. Hudba: Heiko Maile. Hrají: Moritz Bleibtreu (Paul Jensen), Kasia Smutniak (Katja), Max Riemelt (Dima), Rade Šerbedžija (Onegin), Mark Ivanir (Aslan). V kinech od 25. dubna 2013