Ostrý i rozpustilý filmový rozjezd

Karlovy Vary - Vary začaly a objevila se legenda, že jde někde na festivalu najít bezedný účet, díky kterému může člověk pít až do slavnostního zakončení zadarmo. Thermal pořád stojí a v ranních hodinách jsem zaslechl, že v jeho útrobách otevřeli vězení pro obzvláště neukázněné návštěvníky. John Travolta přiletěl, ale pilotoval jen do Londýna a po zbytek letu se připravoval na festival. Audrey Tautouová nepřijela, protože spadla z kola, což mi přijde vlastně tak nějak roztomile logické, jaké jiné zranění by si měla pořídit dáma s neustálým kulišáckým výrazem, který proslavil Amélii z Montmartru?

Tolik z kuloárů. Kinosály otevřely v pátek v půl jedné a hned zkraje šel chytit sympatický Prince Avalanche. Ideální film buď na rozjezd, nebo na dojezd. Tragikomedie o dvou silničářích, kteří uprostřed texaských lesů zničených obřím požárem kreslí čáry na nekonečnou silnici, musí potěšit snad každého. David Gordon Green zremakoval islandský film Doprava doleva, který ve Varech uvedli ve svojí sekci kritici Variety, a vytvořil seversky posmutnělou komedii, která příjemně jednoduše vypráví o tom, jak se lidé vyrovnávají se samotou. Dvě ceny z Berlinale a výborní Emile Hirsch a Paul Rudd (pamatujete přítele Phoebe z Přátel?).

Zato Frances Ha zatím nemá cenu žádnou, což je pro mě naprosto nepochopitelné. Černobílá pohádka o rozpustilé Frances, která proplouvá životem, odmítá se kdekoliv ukotvit a všechny rány života zvládá stejně lehce jako baletní otočky v ulicích New Yorku, mi přijde jako horký kandidát na diváckou cenu. Frances si musí zamilovat každý, protože jí režisér Noah Baumbach propůjčil stejnou lehkost, dětskou bezprostřednost a nenucenou vtipnost jako scénářům pro filmy Wese Andarsona Život pod vodou nebo Fantastický pan Lišák. Na režisérském kontě má Noah Baumbach třeba film Oliheň a velryba, který mu v roce 2005 vynesl cenu za režii v Sundance a nominaci na Oscara za scénář.

Pokud hledáte něco ostřejšího, tak se rozhodně nemůžete splést v belgicko-francouzském filmu Ve jménu syna. Moderátorka katolického rádia je hluboce oddaná víře a rodině. Co se ale stane, když její rodinu postihne tragédie a zástupci víry, které dávala všechno, ji zradí? Nastane naprosto nekorektní smršť černočerných vtipů a absurdních situací, které vám nedovolí vydechnout a které nebudu ani naznačovat, protože už dlouho mě nic nedokázalo tak překvapit a nechci o to nikoho ochudit. Možná jen doporučení na konec: Pokud jste hluboce věřící nebo citlivky, možná tohle není film zrovna pro vás.

Klasický festivalový zážitek člověk dostane od peruánského Čističe Adriána Saby. Pětadvacetiletý debutant natočil minimalistický snímek o sbližování uzavřeného čističe a osiřelého chlapce na pozadí Limy zasažené neznámou epidemií. Potemnělé vymírající město, mlčení, dlouhé komponované záběry a citlivý příběh, který se vyhýbá sentimentu a pěkně pomalu sleduje, jak si k sobě najdou cestu dva ztracenci, když neviditelná a nečekaná smrt je všude kolem. Těm, co ohrnují nos, vzkazuji: Ale no tak, má to jen devadesát pět minut.

Autor je redaktorem České televize.