Pozor, vyprávíme! Výjimečné příběhy lidí z rozhlasu a TV na pultech

Praha – Dvacet osobností Československého rozhlasu pohromadě je nyní k dostání v jediné knize. Pozor vysíláme! vychází 28. září u příležitosti státního svátku Dne české státnosti a portrétuje ty, jejichž práce pro rozhlas nebo televizi měla hlubší význam pro veřejné dění. Publikaci má na svědomí Ústav pro studium totalitních režimů spolu s Českým rozhlasem.

Dvacet lidí, dvacet chronologicky řazených příběhů. Najdeme mezi nimi například portrét hvězdy sportovních přenosů Josefa Laufra, rozhlasového režiséra Miloslava Dismana, Věry Šťovíčkové-Heroldové, dlouholeté zpravodajky rozhlasu především ze zemí Afriky a Blízkého východu, nebo zahraničního zpravodaje Zdeňka Velíška. 

„Za dlouhá desetiletí se v České televizi a rozhlasu vystřídaly stovky reportérů, komentátorů, ale i umělců a tvůrců. Ne vždy jsou jejich jména veřejnosti známa a ne vždy jsou pak spojena s osudy těchto institucí. Kniha je proto zároveň poděkováním těm, kdo ctili i v dobách zlých a nelehkých základní poslání veřejnoprávních médií,“ vysvětlila smysl knihy editorka Lucie Wittlichová. 

Knihu v jednu hodinu odpoledne představí v atriu Stuiového domu Českého rozhlasu autoři a další významné osobnosti. Záštitu nad publikací převzali ředitelé rozhlasu a televize Peter Duhan a Petr Dvořák, stejně tak kardinál Dominik Duka.

Ta by veřenosti také ráda dokázala, že rozhlas a televizi netvoří jen ti, kteří jsou vidět a slyšet, avšak také kameramani či technici v pozadí.

Publikace se dále snaží přiblížit a ukázat významný vliv veřejnoprávního rozhlasového vysílání, které silně formovalo veřejné mínění. Někteří novináři se však ani po účasti v publikaci neberou příliš vážně. „Já se necítím být vzorem,“ říká např. Zdeněk Velíšek. Ten v současnosti se svou ženou překládá sedmisetstránkovou francouzskou knihu o demokracii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 14 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 16 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 17 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...