Tyto dvě výstavy se způsobem prezentace i obsahem značně lišily – čistá, introvertní komorní část ve vile sledovala trochu jiné cíle a asi i publikum, bombastická až teatrální show v sokolovském chrámu využívala nejen rozsáhlé prostory, ale i jejich výšku k představení děl, která prakticky v normálních galeriích vystavovat nejdou. Tam také poprvé měla česká veřejnost možnost spatřit nečekaná konceptuální videa a poslechnout si autorčinu hudbu i zpěv.
Galerie Navrátil ve své větší prostoře ve Vítkově ulici v Karlíně (stejná galerie sídlí i na Karlínském náměstí) již poněkolikáté vzdala Oně B. hold. Tentokrát výstavou, navazující na soubor děl, v létě prezentovaný právě v Becherově vil. Ten je představován jako cyklus pod názvem „Turkish Delights“, tedy, chcete-li, turecké delikatesy. Tento, zde přece jen komorní soubor, oslovuje diváka hned třemi komunikačními rovinami. Jako u všech děl Ony B. i zde se pracuje s červenou barvou. Což je samozřejmě v tomto případě velmi důležité (cituji dr. Jana Samce, ředitele Krajské Galerie Karlovy Vary - červená totiž probouzí v divákovi emoce, touhy, přání, málokoho zanechává chladným. Z různých empirických výzkumů vychází červeň jako energická, vzrušující, dráždící až agresivní, či jako prostředek k zvýšení erotické přitažlivosti. V našem podvědomí ji však máme spojenu kromě pocitu lásky, něhy a vycházejícího či zapadajícího slunce také s představou nebezpečí, ohrožení, krve, ohně, plamenů.)
Ona B. za svého pobytu v Istanbulu našla v jednom z istanbulských bazarů unikátní soubor plakátů k lechtivým tureckým soft-porno filmům, které se ještě počátkem osmdesátých let běžně vyráběly a v kinech také prezentovaly a právě pomocí těchto plakátů i propagovaly. Umělkyně nejen tato díla po svém upravila, zrenovovala, domalovala, překryla, ale hlavně doplnila zcela svébytnými texty, takřka hesly, a vytvořila tak třetí rovinu sdělení. Ona B. ovšem dvojice používá pro zcela změněná poselství, související s celou řadou jiných, dnešních realit. Od komentování postavení současné ženy ve stále sešněrovanější turecké současnosti, po zcela nové antiglobální kritické postoje, přímo navazující na západní kritickou realitu a i v Turecku proniknuvší hnutí Occupy .
Vytváří tak vtipné orgie nadsázky, ironie s prvky parodie a dvojsmyslů. Celek však divák vnímá v dusném prostředí rudé barvy, obnažených těl, prosvítajících původních názvů a jmen dnes již zatracených (a často ztracených interpretů – viz Orhan Pamuk..). To vše pak balí do Wagnerovských textů. Helena Fenclová z Galerie Klenová připomíná, že Richard Wagner byl odvážný a provokativní, podvakrát vězněn a často na útěku. Kritizoval svého krále, čímž přišel o dobře placenou pozici, původně doživotní. Byl v kontaktu s Bakuninem a Nietzschem. Stopy jeho svobodného myšlení lze nalézt v jeho slovech. Ona B. kombinuje fragmenty Wagnerových textů s pózami žen:
PÁN ZLATA JE TAKÉ SLUHOU ZLATA, sděluje jedna z nahých žen. To, co vlastníš, vlastní také tebe, řekli bychom dnes. VYCHVALOVANÝ HRDINO – UNIKNI ŠÍLENSTVÍ! volá další z obrazu. Osvoboďte se od kariérních cílů a žijte svůj vlastní život. TVŮJ ZRAK TI ŘÍKÁ, OČIŠTĚN OD VINY, volá děvče z dalšího díla.
Připomeňme si závěrem, že Ona B. je živou současností velmi dynamické vídeňské kulturní scény. Scény, která od konce devatenáctého století svojí pestrostí, novátorstvím, ale zejména kritičností stojí konstantně v prvních řadách světové intelektuální tvorby. Galerie Navrátil Oně B. věří. Ta také tuto důvěru zhodnocuje a vrací – dokladem je nová, v Praze poprvé představená série, která vtipně a s nadhledem oživuje spící pražskou výstavní scénu.
Galerie Navrátil, Vítkova 15, Praha 8, Karlín, otevřeno denně 12:00 – 18:00 hodin.
