Mistra třeboňského oltáře v monografii oslavuje Jan Royt

Praha – Pět let pracoval ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK a zástupce vedoucího Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK Jan Royt na rozsáhlé monografii o bezejmenném Mistrovi třeboňského oltáře. Ačkoli ovlivnil středoevropského malířství vrcholné a pozdní gotiky, jeho jméno zůstalo utajeno, neboť se nedochoval žádný dokument, který by jeho totožnost potvrzoval. Svět ho tedy zná jako autora křídlového oltáře vytvořeného pro klášterní kostel augustiniánů-kanovníků v Třeboni, jenž byl zasvěcen sv. Jiljí, ze kterého se dochovaly jen tři oboustranně malované desky.

Mistr třeboňského oltáře působil na dvoře českého krále Václava IV., tedy v poslední čtvrtině 14. století. Není známo ani odkud pocházel. Odborníci předpokládají, že se učil v domácí dílně mistra Teodorika na Karlštejně. „Je to umělec, který přináší nové prvky, odhmotnění figury, produchovnění tvaru, objevují se vržené stíny a další věci, které jsou inovací i v evropském kontextu. V jeho obrazech vzniká napětí mezi duchovním a skutečným. V tom je největší tvůrčí počin Třeboňského mistra,“ upozorňuje profesor Royt, který do své publikace zařadil díla, jež jsou přímo připisována Mistru třeboňského oltáře, i práce vzniklé v jeho dílně a okruhu. Dále pak připomíná i zahraniční uměleckou tvorbu, která se dílem Třeboňského mistra inspirovala.

Video Monografie Mistra třeboňského oltáře
video

Monografie Mistra třeboňského oltáře

„Mne tento mistr vždy fascinoval, nechal jsem se uchvátit řečí umělecké krásy jeho obrazů,“ říká s nadšením Royt, který pochází z Roudnice nad Labem, kde se nachází v augustiniánském klášteře tzv. Madona roudnická, která je rovněž připisována Mistrovi třeboňského oltáře.