Čarodějnice ze Zugarramurdi zábavně čarují s plytkým námětem

Praha - Letošní ročník festivalu španělsky mluvících filmů La Película se opět pyšní žánrovou i tematickou směsicí snímků. Program, tradičně rozdělený na dvě části, současnou španělskou tvorbu a potom tematický cyklus, obsahuje jak horor, historický film, tak konverzační komedie. Přehlídku slavnostně otevřel film Čarodějnice ze Zugarramurdi (2013). Snímek získal ve Španělsku osm cen Goya.

„Je plný černého a absurdního španělského humoru, který se zde vysmívá tomu, co je typicky a tradičně španělské. Zároveň, což je rovněž příznačné, nejde o čistě komediální žánr. V první části se Čarodějnice blíží spíše akčnímu či kriminálnímu filmu a část druhá je, řekněme, hororovou komedií. Začínají odkazem na současnou ekonomickou krizi ve Španělsku, kterou především v pojetí hlavních postav dovádí ad absurdum, což je rovněž něco typicky španělského – záliba v dekonstrukci různých klišé, kterým se snaží Španělé vysmát,“ charakterizuje zahajovací film dramaturg festivalu David Čeněk.

Film je, podle již získaných ocenění, přijatelnější pro domácí publikum než pro okolní svět. Nezasvěcenému divákovi přece jenom pro výrazné nadšení chybí některé souvislosti. Například herečka Carmen Maura je ve Španělsku skutečná hvězda, která zaručeně přitáhne publikum, dále oblíbený režisér Álex de la Iglesia našel lokace vesnice, v níž se film odehrává, v Baskicku, proto film odkazuje i na aktuální společenskou situaci, na separatistické tendence, které ironizuje.

Festival La Película 2014 zahájen (zdroj: ČT24)

Dobré filmové dílo musí ovšem zaujmout i bez znalostí kontextu, což se Čarodějnicím ze Zugarramurdi daří zhruba tak do poloviny. Iglesia rychlým tempem a zajímavou úvodní sekvencí okamžitě zaujme a vtáhne diváka do poněkud nepřehledného děje. Akce střídá akci, objevují se překvapující bytosti, vyvolávající působivou atmosféru. Filmové triky jsou zábavné a mnohdy poukazující ke klasice hororového žánru. Je stále na co se dívat a předváděný spektákl je vskutku zábavný. Ovšem až do chvíle, kdy se z celého toho originálního balábile vyloupne poněkud méně originální základní příběhová linie.

Takový osobitý vizuální tyátr by si skutečně zasloužil nápaditější myšlenku, na které je to vše postaveno. Když se totiž vytratí jemný úžas z tajemna a nevědomosti, proč se to vše děje, a divák prohlédne, že za vším stojí odvěký boj mezi mužským a ženským pokolením, přičemž ženy jsou ty, co hýbají světem i podzemím, logicky přichází už jen možnost sledování vnějších atributů vyprávění a to je najednou málo. Nicméně Čarodějnice ze Zugarramurdi jsou celkem zábavným dokladem pestrosti španělské kinematografie a milovníky hororového žánru i příznivce artu ve filmu můžou i mile potěšit.

Film Čarodějnice ze Zugarramurdi je možné v rámci festivalu La Película vidět ještě v sobotu 22. 2. od 20:30 v pražském kině Světozor. Ve stejný den i hodinu pak v brněnské La Scala. V Hradci Králové se snímek objeví na programu 26. 2. ve 20:00 v Bio Central.