Praha - Terese Bancewicziové je přes 80 let a na pražský festival Jeden svět přijela vlakem. To je ale naprostá výjimka, tato vitální polská stařenka totiž procestovala půlku světa autostopem. Nejde ale o nějaké vzpomínky na mládí, stopovat začala v 60 letech. A právě svými stopařskými zážitky zaujala režisérku Lidii Dudovou, která se o ní rozhodla natočit film. Snímek Všechno je možné, který můžete vidět na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, ale nakonec vypráví spíše o každodenním životě ženy, která prošla různými těžkostmi, až našla svůj smysl života v cestování. „Zpočátku se mi to nelíbilo, protože raději mluvím o svých cestách. Teď jsem ale ráda, že kromě mých cest jsem dokázala říct lidem něco víc,“ řekla paní Teresa.
Osmdesátiletá stopařka: Na cestě je možné skoro všechno
Se stopem začala Teresa Bancewicz před dvaceti lety po smrti svého syna a právě díky cestování se dostala z depresí a zamilovala se do o 22 let mladšího muže. S batohem na zádech už objela skoro celý svět a razí přitom heslo, že všechno je možné.
Původním povoláním výtvarnice a návrhářka mnoho peněz nemá, proto stopuje jen 3 měsíce v roce. Poté, co někam dojede, čeká, až jí přijde důchod. „Cestovala jsem tím způsobem, že jsem si doma připravovala pohlednice, které jsem prodávala,“ popisuje Teresa, jak si vydělávala na cestu. Pohlednice prodávala doma, cestou i v cílové destinaci, jídlo měla s sebou.
„Cestuji už mnoho let, začínala jsem Skandinávií,“ popisuje Teresa, která nejdříve pro přesun využívala výhradně stopování, později přidala i přívozy a lodě. Stále ale spí pod stanem a s lidmi, kteří jí během jejích cest pomáhají, hovoří výhradně polsky, jiný jazyk totiž neumí.
Po Skandinávii se vydala do Izraele, přejet Evropu jí prý trvalo jen pár dní. „V té době byla Evropa jiná, dalo se rychle dostopovat téměř kamkoli,“ vzpomíná Polka, která už navštívila Kolumbii, Vietnam, sever Afriky, Balkán nebo Čínu.
A kam ji to táhne nyní? Odpověď zní na první pohled překvapivě, vysněnou destinací stopující seniorky je totiž Severní Korea. Když ale popisuje, že nesouhlasí se změnami, které v Polsku v posledních desetiletích nastaly, a že při jejích cestách „nemanipulují žádná média“ a vidí skutečný život, dává volba této země větší smysl.
Bancewicziová: Na cestě je možné skoro všechno (zdroj: ČT24)