„Poslední opona“ pro Otakara Brouska

Praha - Divadlo na Vinohradech se dnes stalo místem posledního rozloučení s Otakarem Brouskem. Herec, který na vinohradském jevišti ztvárnil téměř 140 rolí a pracoval zde více než padesát let, zemřel minulý týden v pátek 14. března.

S Otakarem Brouskem odchází jedna z legend českého herectví, herec – gentleman, připomíná na svých internetových stránkách divadlo. Dnes spustilo „poslední oponu“ pro umělce, který působil ve vinohradském souboru od roku 1959.

V posledních letech na Vinohradech zářil jako Sir Robinson v komedii Jistě, pane ministře, První houslista v přepisu Felliniho Zkoušky orchestru nebo jako Rand v inscenaci Byl jsem při tom, ta byla jeho rolí poslední. Naposled tu vystoupil loni v květnu.

Smutečním divadlem dnes procházelo mnoho příznivců Brouskova hereckého mistrovství. Čestné stráže u katafalku se ujali jeho kolegové z domovské scény i dalších divadel. Po rozloučení následoval pietní obřad, také přístupný veřejnosti. 

Na Otakara Brouska při něm vzpomněl ředitel vinohradské scény Tomáš Töpfer.

  • "Vím, že jsi prožil vrchovatě naplněný osobní i umělecký život, že po sobě zanecháváš i celý herecký rod a že jsi odevzdal obrovské množství umělecké práce, která obohatila několik generací divadelních, filmových a televizních diváků i rozhlasových posluchačů. Práce, ke které se další generace budou s obdivem a úctou vracet a připomínat si tvé herecké mistrovství," řekl.
Připomínka Otakara Brouska v Divadle na Vinohradech
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Daniela Kolářová poděkovala jménem ženské části souboru za korektnost a gentlemanství. „Byla čest být s vámi na jevišti,“ uvedla. Dalšími smutečními řečníky byli Andrea Elsnerová a Michal Novotný. Alfréd Strejček za doprovodu kytaristy Štěpána Raka přednesl Marquézův Dopis na rozloučenou a úryvek z Foglarova Loučení s Hochy od Bobří řeky.

  • "Odešel mi vzácný kolega, přítel, rádce, můj druhý otec, člověk velkého formátu, gentleman, jakých už je pomálu. Při vzpomínce na něj však cítím slunnou a optimistickou atmosféru, v níž je jeho všudypřítomný úsměv," přiznal Viktor Preiss před poslední oponou, kdy se hledištěm rozlehl dlouhotrvající potlesk.

Rodina vyprovodí Otakara Brouska na poslední cestě ve strašnickém krematoriu v Praze.