Studenti JAMU převlékli barokní opery do moderního hávu

Brno – Barokní opery Bouře a Bylť jest jednou kantor dobrý představili brněnskému publiku v premiéře studenti Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Zatímco u dramatu Henryho Purcella Bouře z větší části zachovali barokní pojetí, školskou hru přenesli do současnosti. Do konce března uvede Divadlo na Orlí duo těchto oper ještě čtyřikrát.

Bylť jest jednou kantor dobrý od Františka Xavera Brixiho je hrou, v níž se paroduje výuka zpěvu. Tématu studenti zůstali věrní, děj ale přenesli do současnosti, konkrétně do filmového studia. Tomu odpovídá také scéna a kostýmy, pro něž je typická extravagance. „V našem vyznění je tento titul satirickým příběhem o 'velkých' lidech s malými charaktery, kteří jsou ochotní udělat prakticky cokoliv na cestě za slávou a prestiží,“ říká režisérka Vendelína Osvaldová.

František Xaver Brixi (1732-1771) je jedním z nejplodnějších skladatelů 18. století. Za svůj krátký život vytvořil na pět set titulů, většinou chrámové hudby, např. Missa pastoralis. Oblíbené byly také jeho komické zpěvohry, námětově vycházející ze školského prostředí – Erat unum cantor bonus nebo Ludiri scholare. Jeho hudební myšlení bylo inspirované lidovým uměním.

Brixiho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německa patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech 18. stol k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. Jeho dílo představuje jeden ze spojovacích článků mezi hudebním barokem a klasicismem.

(zdroj: Divadlo na Orlí)

U barokní semiopery na motivy poslední hry Williama Shakespeara se naopak studenti drželi původní předlohy, hru jen výrazně zkrátili a zpřehlednili. „Vznikla vlastně nová divadelní hra,“ zmínila režisérka Renata Fraisová.

Studentské divadlo si hned dvakrát trouflo na barokní operu (zdroj: ČT24)

Na jevišti se zhmotnily postavy z antické mytologie, které zasahují do osudů italských králů ze 16. století. Fraisová do své režijní koncepce pojala také choreografii v barokním stylu. „Barokní tanec je nádherná záležitost. Je velmi často opomíjen, přestože máme vynikající taneční soubory,“ sdělila. Usilovala prý také o zachování barokního způsobu myšlení a jevištního projevu.

Henry Purcell (1659 – 1695) pocházel z hudebnické rodiny. Je jedním z nejvýznamnějších reprezentantů anglické hudby v barokní epoše. Charakteristickým rysem jeho tvorby je inspirace v italských a francouzských hudebních prvcích a vytváření vlastního hudebního jazyka, na který navazovaly další generace anglických hudebníků.

Purcell je autorem řady skladeb duchovního i světského charakteru. Nejvýznamnějším titulem je pro široké publikum pravděpodobně jeho slavná opera Dido and Aeneas. Opera Bouře nebo také Kouzelný ostrov (z roku 1695) je zhudebněním stejnojmenné komedie zpracované ze Shakespeareovy hry Bouře (napsané v letech 1610-1611) anglickými básníky a dramatiky Johnem Drydenem (1631-1700) a Sirem Williamem Davenantem (1606–1668).

(zdroj: Divadlo na Orlí)