Rozervaný Noe se chvílemi topí na Aronofského lžíci

Bezstarostně hřešící lidé pomrvili to, co stvořil, že už se na to nemohl dívat, a tak jim Stvořitel vystavil stopku. Když něco nejde spravit, je lepší to zničit, vymýtit nezdravé a začít znovu! Jenom je třeba najít odhodlaně věřícího muže či spíše zaťatého fanatika, jenž za každou cenu dokončí svoji svatou misi a dovede poslední svého druhu k jejich zániku nebo novému stvoření.

Noemova archa z Hollywoodu nemůže plout všude (zdroj: ČT24)

Stalo se to někdy v roce 2104 před naším letopočtem, kdy na tento svět dopadly první kapky osudového deště. „A chčije a chčije,“ řekl by děda Komárek z Loukova, na své Samotě u lesa, a říkal by to celých čtyřicet dní, po které rostla biblická potopa, v níž utonul tenhle celý zkažený svět. Tedy s výjimkou Stvořitelem vytipovaného spravedlivého Noema, jeho rodiny a stáda zvířátek, která v jeho arše strávila rok a deset dní, než u tureckého Araratu konečně opadla voda a oni mohli znovu vstoupit na pevnou a očištěnou zem.

Ponechme stranou fakt, že v kakofonii tohoto nejmasovějšího umírání v dějinách lidstva doléhal k Noemově sluchu i nářek nevinných dětí a zvířat (která se už na archu nevešla), a podívejme se spolu s Darrenem Aronofským na to, jaké drama (či spíše melodrama - či co vlastně?) se na palubě archy „ve skutečnosti“ odehrálo.

Zachránce? Spíš hrobař lidstva

Ukazuje se tu, že Noe, upozorněný včas Stvořitelem, že přijde mela, a on by měl proto rychle začít se stavbou bytelné kocábky, rozhodně nechtěl být zachráncem, ale daleko spíše hrobařem lidstva. A měl také slušně promyšleno, kdo koho z jeho početné rodiny pohřbí, což sice poněkud hendikepovalo jeho nejmladšího syna Jáfeta (na kterého už žádný hrobař nezbýval), ale poskytovalo slušnou záruku, že lidský rod skutečně vymře, což chápal jako hlavní cíl své bohulibé mise.

Noe / Russell Crowe
Zdroj: ČT24/CinemArt

Všechno by možná takhle nějak vyšlo, a bylo by to, jak říká Genesis, dobré, kdyby už trochu zmatený (nebo naopak vizionářsky rafinovaný) pradědek Metuzalém mezi hledáním borůvek tak nějak mimoděk zázračně nevyléčil sterilitu ženy Noemova nejstaršího syna. A to způsobilo, že na palubě archy (která vezla i černého pasažéra pro závěrečný souboj Dobra a Zla) začalo být pořádně husto…

Jak nepraví Genesis…

Brooklynský rodák Darren Aronofsky (Černá labuť, Wrestler) je režisér netriviálních filmových opusů se specifickým vizuálem, na které jeho fanklub vždycky natěšeně čeká. Příběh silné individuality Noema a jeho archy, proplouvající strašlivou potopou, která pohřbila už příliš hřešící svět, jitřil jeho fantazii již od dětství. A tak s úlevným pocitem, jaká je to klika, že to v éře etablované CGI reality nenapadlo již nikoho před ním, schrastil nějakých 125 milionů dolarů, ignoroval soudobé vědecké hypotézy o potopě, jež byla kdysi způsobena zatopením kotliny, v níž se dnes vlní Černé moře, a spolu se scenáristy sáhl jako po základním prameni po první knize Mojžíšově, knize Genesis. Ta sice vysvětluje genetický kód lidstva, ale pro katastrofickou celovečerní fantasy bylo třeba ještě dodat výživný příběh, jehož dramatické peripetie v Genesis nenajdete.

A tak do kouzelného lesa napochodují padlí kamenní andělé, kteří vypadají, jako by si sem odskočili z fundusu Pána prstenů, pomáhají Noemovi stavět gigantickou archu (sám by to přece nezvládl) a jako bibličtí Transformers ji brání proti útoku zoufalých davů, vedených hlavním záporákem Tubal-cainem, který se jako potomek profláknutého bratrovraha s ničím dlouho nemaže.

Poté, kdy digitální padlí andělé odvedou své, rozervou své nitro, explodují a jejich duše odfrčí do nebe, nastoupí do archy CGI zvířátka z dílny Industrial Light & Magic. A také díky Metuzalémově terapii a Semově přičinlivosti těhotná Ila, takže si vytočený Noe začne brousit kudlu, aby novorozeně sprovodil ze světa (bude-li to holčička), protože ta by ještě mohla pečlivě naplánovaný konec lidstva zkomplikovat. Bude-li totiž po čase k mání osouložitelná a plodná žena, život lidstva by mohl být zachován a to se svrchovanému vládci archy nehodí do jeho likvidačního konceptu.

Ktož jsú boží bojovníci? Třeba Russel Crowe

A vy si stale častěji říkáte, co je tenhle Noe vlastně zač, když tvrdí, že čas slitování vypršel a těm, co zbyli, zbývá už jen ještě si trochu popracovat a pak to zabalit a disciplinovaně vymřít. Tuhle silnou a rozpornou figuru, ke které nebudete snadno nalézat cestu, nemohl ztvárnit nikdo z druhé ligy. Russel Crowe (Gladiátor), který kvůli téhle robustní postavě musel přibrat nějakých osm kilogramů, byl správná volba pro biblickou ikonu, k níž sice promluvil Bůh a dal jasné echo, že zničí tenhle svět, a také vcelku jasné zadání, co je třeba udělat, ale pak už ji nechal, ať si sama stanoví cestu, jak ho naplnit.

Noe / Russell Crowe, Anthony Hopkins, Leo McHugh Carroll
Zdroj: ČT24/CinemArt

Crowe tenhle vícevrstevnatý part pojal jako roli božího bojovníka, který dospěl k přesvědčení, že ví, co se po něm chce, a je ochoten zaplatit (téměř) jakouli cenu, aby toho dosáhl. A jakkoli se ptáte, zdali je svojí misí jenom posedlý, nebo už úplně zblblý, pořád dokáže působit jako ten, k němuž Stvořitel promlouvá. Na rozdíl od odstrkovaného drsňáka Tubai-caina ve sveřepém podání Raye Winstonea (Skrytá identita), na něhož Nejvyšší háže bobek a nehodlá se s ním bavit, přestože ho přece rovněž stvořil k obrazu svému. Winstone si tuhle temnou roli potomka rodu Kainova zahrál s chutí toho, kdo představuje lidskou zlobu a zkaženost (protože mu vlastně ani nic jiného nezbývá) a má i slušné fyzické parametry na to, aby byl Croweovi důstojným soupeřem ve finálním souboji.

S ostatních figur se nedá přehlédnout věkem poněkud oslizlý a borůvkami umanutý Metuzalém Anthonyho Hopkinse, Noemova žena, standardní Jennifer Connellyová, jíž dali tvůrci jméno Naameh a která si manželství s Crowem vyzkoušela již v oscarové Čisté duši, a velké zkoušce vystavená Ila Emma Watsonová, kterou budete znát z Harryho Pottera.

Monumentální a patetické

V Noemově příběhu se projektuje křesťanství, islám i judaismus a také třeba epos o Gilgamešovi či staroindické legendy. Aronofsky ho aranžuje jako katastrofickou fantasy a kontroverzní psychodrama osamělého muže, který nechce zklamat, inklinující posléze ke smířlivému melodramatu a malickovsky vizinonářským sekvencím, které vyvolávají pocity, že Strom života a rajský strom poznání dobra a zla vyrůstají ze stejné půdy (viz vizuál, doprovázející Noemovo vyprávění o stvoření světa).

Noe
Zdroj: ČT24/CinemArt

V Aronofského a Croweově aranžmá je poslední spravedlivý (navzdory svým občasným pochybnostem) pěkný brutál, který jde přes mrtvoly za tím, čím ho Stvořitel pověřil, jeho ušlechtilost je spíše tušená než projevovaná a daleko méně autentická, než když se po opadnutí vod nahý a ožralý válí na písku před svojí jeskyní, kde medituje nad tím, že zklamal, protože se mu lidstvo nepodařilo poslat do kopru. Bez ohledu na dikci Písma a biblickou tezi, že bez něj bychom tu dnes nebyli, mi tahle postava jednoho z provařených starozákonních spravedlivých (první Noemova archa byla ekranizována již v roce 1928 a pak bylo hafo dalších zpracování v nejrůznějších formátech) k srdci nepřirostla.

Do našich kin tak s týdenním odstupem vstupuje vysokorozpočtový spektákl, který přináší větší katastrofu a lepší film nežli Pompeje, což rozhodně neznamená, že laťka je nastavena extrémně vysoko. Smrt i vykoupení tu přicházejí z nebe, láska a soucit nakonec vítězí, i když jsou věci, které již nelze napravit, a kdo není vegan, je určený k likvidaci. A celé je to takové jednoduše didaktické, monumentální a patetické, sázející spíše na klišé nežli originalitu, a čitelně dosazený příběh, který vás nezvedá ze sedadel, místy kvůli nevyváženému tempu malinko nudí a je doprovázený problematickým zjištěním, že vám nakonec nikdo ze zúčastněných není dvakrát sympatický. Žádné velké filmové zjevení se tu nekoná, atmosféra navzdory přírodním islandským záběrům příliš neoslovuje a autenticky rukodělně vyrobená archa, jakkoli je (jak připomíná Aronofsky) po Titaniku druhou nejslavnější lodí v historii, vám žíly rovněž netrhá.

A tak si lze jako užitečné, příjemné a následování hodné odnést snad jen závěrečné poselství, jež v dikci „Milujte se, ploďte se, a zaplňte tuto zemi“, nabízí něco, co má smysl a navíc může být i realizačně docela příjemné.

NOAH/NOE. USA 2014, 135 min., české titulky/český dabing, od 12 let, 2D/3D. Režie: Darren Aronofsky. Scénář: Darren Aronofsky, Ari Handel, John Logan. Kamera: Matthew Libatique. Hudba: Clint Mansell. Hrají: Russel Crowe (Noe), Anthony Hopkins (Metuzalém), Jennifer Connellyová (Naameh), Emma Wattsonová (Ila), Ray Winstone (Tubai-kain), Douglas Booth (Sem), Logan Lerman (Cham), Leo Carroll (Jáfet). V kinech od 27. března 2014.