Hodně dobrých záběrů. Zuzana Mináčová vystavuje v Kamenici

Kamenice u Prahy - Retrospektivní sbírku snímků fotografky Zuzany Mináčové představuje nová prodejní výstava v Kamenici u Prahy. Představí výběr výtvarných fotografií a reportážních záběrů. Mináčová patří mezi dvorní fotografy karlovarského filmového festivalu. Podívejte se na reportáž a pořad 13. komnata Zuzany Mináčové:

Umělkyně patřící k významným osobnostem slovenské a české fotografie se do obce před dvaceti lety přestěhovala a získala tu řadu přátel. Na jejich popud v místním kulturním domě uspořádala jednu ze svých největších výstav. „Když jsem se zapojila do života obce, našla jsem mnoho vzácných přátel,“ vypráví fotografka. „S takovou starostlivostí, s jakou to tu chystali, a s tím, jak mi pomáhali přátelé, jsem se ještě nikdy nesetkala.“

Její umělecké fotografie zachycují hlavně základní lidské stavy, jako jsou třeba smutek, obava nebo radost. Mnohé napovídají i samotné názvy fotografií: Básník, Malíř, Touha, Smutný den nebo Den, kdy se všechno daří. „Snažila jsem se dělat takové fotografie, které dávají nějakou výpověď o životě,“ uvažuje Zuzana Mináčová.

Díky Bartoškovi 

Ve druhé části expozice fotografka představila snímky z karlovarského filmového festivalu. Jsou na nich známé filmové hvězdy, například Gregory Peck, Whoopi Goldbergová či Alan Alda, z českých herců třeba Jiří Bartoška, Jana Hlaváčová nebo Květa Fialová. „Díky Bartoškovi pracuji od roku 1995 na znovu vzniklém festivale a udělali jsme hodně dobrých záběrů. Myslím, že se mi to celkem daří,“ usmívá se Mináčová.

„Když to člověk takhle dá dohromady, tak vidí, jací úžasně zajímaví lidé tam byli. Nejenže jsem udělala takový výběr, ale vlastně jsem si vzpomněla na ty mnohé historky, které se při fotografování v Karlových Varech udály,“ poznamenala Mináčová. Vybavila si třeba, jak britský herec a komik John Cleese, člen komediální skupiny Monty Python, pro ni na festivalu sehrál zábavnou etudu. Fotografování přitom nebylo jednoduché, protože Mináčová je spíše malá a Cleese hodně vysoký. „Když tam přišli ostatní fotografové, tak on řekl, že to je jen pro mě. A přitom já neumím anglicky, ale výborně jsme si porozuměli.“

Jedním z prvních, kdo si fotografie v Kamenici prohlédl, byl režisér Juraj Jakubisko. „Ona byla fotografkou mých filmů, těch prvních úplně od začátku. Mnohokrát jsem dodělával i do svých záběrů u ní přímo v ateliéru nějaké detaily, které jsme nestačili natočit, nějaké mrtvé detaily nebo detaily herců a tak dále,“ vyprávěl o své spolupráci s Minářovou.

Zuzana Mináčová se narodila se v roce 1931 v Bratislavě, jako třináctiletá se ocitla v dětském koncentračním táboře v Osvětimi. Je představitelkou nové vlny slovenských tvůrců, která koncem 60. let rozšířila možnosti fotografického výrazu konceptuálně pojatými cykly, časovými a pohybovými sekvencemi či speciálními technickými finesami. Studovala na střední umělecké škole v Bratislavě a léta tam pracovala jako fotografka filmových ateliérů. Podílí se na filmech svého syna režiséra Mateje Mináče.